Plánujete navštívit Petrohrad? Tak to jste tu správně, máme pro vás totiž pár tipů na zajímavá místa, kam se určitě vydat! Petrohrad jsem navštívil roku 2018 (bohužel bez Míši), a jak jinak než autobusem. S Míšou jsme objeli autobusem Skandinávské země křížem krážem, vydrželi 19 hodin na cestě do Velké Británie a i těch 18 hodin na exkurzi do města Nantes, ještě v dobách mých studentských let, nebylo tak hrozné. Autobusem se po Evropě dá dostat téměř všude.
Cesta do Ruska
Cesta z Prahy byla dlouhá, ale utíkala lépe díky krásným zastávkám, nejdříve v Lotyšsku a poté i v Estonsku. Krásné země, které určitě stojí za návštěvu, ale zlatým hřebem byla naše cílová stanice – Petrohrad v Rusku.
První šok přišel na hranicích s Ruskem. Byli jsme tam jediní, tak jsem očekával že do půl hoďky pofrčíme, opak byl ale pravdou. Hraniční přechod Narva-Ivangorod nebyl ten nejpříjemnější. Přeci jenom být 3 hodiny na tom stejném místě bez vidiny konce není úplně ono. Už ani nevím, co všechno zkoumali, ale prohledali autobus skrz na skrz a pasová/vízová kontrola všech lidí v autobuse byla také velmi důkladná. Všichni měli vízum v cajku (dnes už stačí jen elektronické), no a nikoho naštěstí nenapadlo pašovat heroin, a tak jsme konečně mohli vjet do země.
V roce 2018 jsem si během studia ještě přivydělával jako brigádník v jednom nejmenovaném obchodě s oblečením na Václavském náměstí, a počet Ruských občanů, se kterými jsem přišel do kontaktu byl vysoký. Česky neuměli, anglicky rovněž ne a jen ukazovali co chtějí. Milovali teplákové soupravy Adidas (ano, stereotyp je pravdou) a těch 5 párů bot, které si brali ani nechtěli zkoušet. No a proč vám to říkám? Těšil jsem se na to „pravé“ Rusko. A to se mi dostalo hned při přejezdu hranic.
Rozbité silnice, auta, u kterých jsem se divil, že vůbec jezdí, polorozpadlé domy, které držela pohromadě snad magie z Harryho Pottera, …. A lidé vypadali šťastně, s úsměvem na rtech. Vždy se po takových zkušenostech ptám sám sebe, co vlastně k životu potřebujeme a dělá nás šťastnými. Nicméně jsme pokračovali dále až do honosného Petrohradu.
Petrohrad a okolí
Hned při vjezdu do Petrohradu je vidět rozdíl mezi velkými ruskými městy a těmi malými. Především co se bohatství jejich obyvatel týče a je jasné, kam ty peníze ze státního rozpočtu vlastně putují. Krásné nové byty, silnice měla v jednom směru snad 4 pruhy a ten obrovský mrakodrap společnosti Gazprom byl nepřehlédnutelný.
Dorazili jsme do našeho hotelu s hezkým názvem Sputnik. No a vyrazili jsme prozkoumávat krásy Petrohradu a jeho okolí.
Pokud ještě nemáte profil na airbnb můžete využít slevu 725 Kč na vaše první ubytování kliknutím na TENTO odkaz.
Jízdenka na metro stojí v Petrohradě cca 55 rublů (= 16 Kč) a jízdenka na autobus je o 5 rublů levnější.
Můj seznam, co byste měli navštívit samozřejmě není kompletní, člověk nemůže stihnout vše za těch pár dní. Rád bych vám tedy představil pár míst, které jsem navštívil a myslím si, že za návštěvu stojí.
Ermitáž/Zimní palác
Co to vlastně znamená ? Ermitáž je muzeum umění a kultury. Je to druhé největší muzeum umění na světě, které bylo založeno v roce 1764, když císařovna Kateřina Veliká získala působivou sbírku obrazů od berlínského obchodníka Johanna Ernsta Gotzkowského. Muzeum každoročně 7. prosince, v den sv. Kateřiny, slaví výročí svého založení. Pro veřejnost je otevřené od roku 1852. V roce 2019 přilákalo 4 956 524 návštěvníků, což ho řadí na 8. místo mezi nejnavštěvovanější muzea svého zaměření.
Jeho sbírky, z nichž je jen malá část trvale vystavena, obsahují více než tři miliony položek, včetně největší sbírky obrazů na světě. Sbírky zabírají velký komplex šesti historických budov podél nábřeží paláce, včetně Zimního paláce, bývalého sídla ruských císařů. Kromě nich je součástí muzea také Palác Menshikov, Muzeum porcelánu, Sklad ve Staraya Derevnya a východní křídlo budovy generálního štábu. Muzeum má několik výstavních center v zahraničí.
Vstupenka pro zahraniční turisty stojí více než poplatek, který platí občané Ruska a Běloruska. Vstup pro jednotlivé návštěvníky je umístěn v Zimním paláci, který je přístupný z nádvoří.
Pokud si rezervujete lístek přes internet, aktuální cena (leden 2021) je 500 rublů ( = cca 150 Kč).
Vstup je zdarma třetí čtvrtek každého měsíce pro všechny návštěvníky. Zdarma je též každý den pro studenty a děti. Muzeum je v pondělí zavřené.
Chrám Kristova vzkříšení – Spasitele na krvi
Bývalý ruský pravoslavný kostel, který v současné době funguje jako muzeum. Stavba byla postavena v letech 1883 až 1907. Je to jedna z hlavních atrakcí Petrohradu. Kostel byl postaven na místě, kde političtí nihilisté zavraždili císaře Alexandra II. v březnu 1881.
Kostel byl financován císařskou rodinou Romanovců (jeho synem Alexandrem III.) na počest Alexandra II. A přípona „Spasitele na krvi“ odkazuje na jeho atentát. Bohužel byl zrovna pod rekonstrukcí v době mé návštěvy, ale i tak jsem si tenhle krásný kostel v Neo-ruském stylu užil.
Petropavlovská pevnost
Původní citadela ruského Petrohradu, založená Petrem Velikým v roce 1703 a postavená podle návrhů Domenica Trezziniho jako bastionová pevnost (ve tvaru hvězdy). Od první poloviny 17. století do počátku 20. let 20. století sloužila jako vězení pro politické zločince. Jako muzeum funguje od roku 1924. Dnes byla uzpůsobená jako ústřední a nejdůležitější součást Státního muzea historie Petrohradu.
Pevnost obsahuje několik pozoruhodných budov seskupených kolem katedrály Petra a Pavla. Ta má zvonici 122,5 m vysokou (nejvyšší v centru města) a zlacenou kopuli s andělským vrcholem. Katedrála je pohřebištěm všech ruských carů od Petra I. po Mikuláše II.
Mezi další stavby uvnitř pevnosti patří Velkovévodská pohřební klenba, stále fungující budova Petrohradské mincovny , bašta Trubetskoy s pochmurnými vězeňskými celami a již zmíněného Státního muzea historie Petrohradu.
Každoroční oslavy dne města (27. května) jsou obvykle soustředěny právě zde. Zdi pevnosti lemují písečné pláže, které se v Petrohradě staly nejoblíbenějšími. V létě je pláž často přeplněná, zvláště když se na pobřeží konají festivaly.
Podle staleté tradice je každé poledne vypáleno dělo z Naryshkinovy bašty. Právo vystřelit tradiční polední „výbuch“ mají někdy i čestní obyvatelé a slavní hosté města.
Petrohradské metro
Metro se začalo stavět v roce 1941, ale stavba musela být pozastavena kvůli druhé světové válce a obléhání Leningradu. V této době byly postavené stanice využívané jako úkryt před bombovými útoky. Metro bylo nakonec slavnostně otevřené 15. listopadu 1955.
Metro je vyzdobeno (jak jinak než) typickými sovětskými motivy, dekoracemi a uměleckými díly. Díky tomu je považováno za jedno z nejatraktivnějších a nejelegantnějších meter na světě. Petrohradské metro má navíc jeden z nejhlubších systémů na světě a dokonce i prvenství s nejhlubší průměrnou délkou všech stanic. Stanice Admiralteyskaya je nejhlubší a nachází se 86 metrů pod zemí.
Smolný klášter
Smolný klášter najdete na levém břehu řeky Něvy a skládá se z katedrály a komplexu budov, původně plánovaných jako klášter.
Tento pravoslavný klášter byl postaven jako sídlo Elizabeth, dcery Petra Velikého. Poté, co jí bylo zamítnuto nástupnictví na trůn, se rozhodla stát se jeptiškou. Její císařský předchůdce Ivan VI. Byl však během převratu (provedeného královskými strážci v roce 1741) svržen. Alžběta se rozhodla nevstoupit do klášterního života a přijala nabídku ruského trůnu.
Projektovaná zvonice se měla stát nejvyšší budovou v Petrohradě a v té době i také nejvyšší budovou v celém Rusku. Kvůli Elisabethině smrti nebyl tento velkolepý návrh dokončen.
Aurora
Ruský chráněný křižník z roku 1900, který je v současné době zachován jako loď-muzeum. Aurora byla jedním ze tří křižníků třídy Pallada postavených v Petrohradě pro službu v Pacifiku.
Všechny tři lodě této třídy sloužily během rusko-japonské války. Aurora přežila bitvu o Cušimu a byla internována pod ochranou USA na Filipínách až se nakonec vrátila zpět do Baltské flotily.
Mariinské divadlo
Je historické divadlo opery a baletu. Bylo otevřeno v roce 1860 a stalo se nejvýznamnějším hudebním divadlem Ruska konce 19. století. Měla zde premiéru řada divadelních děl Čajkovského, Musorgského a Rimského-Korsakova.
Pokud stojíte o návštěvu můžete koupit lístky na adrese : https://www.mariinsky.ru/en/
Lístky například na dílo La Bohème od autora Giacoma Pucciniho stojí od 260 kč až po 1000 kč. Cenově jsou tedy dostupné.
Katedrála sv. Izáka.
Katedrála v současné době funguje jako muzeum s příležitostnými bohoslužbami. Je zasvěcena sv. Izákovi z Dalmácie, patronovi Petra Velikého, který se narodil ve svátek tohoto světce. Původně byla postavena jako katedrála, ale v roce 1931 byla sovětskou vládou přeměněna na muzeum a od té doby zůstala muzeem.
V roce 2017 nabídl guvernér Petrohradu převedení katedrály zpět do ruské pravoslavné církve, ale toho nebylo dosaženo kvůli protestům občanů Petrohradu, kteří se postavili proti této nabídce.
Kateřinský palác ve městě Puškin
Je to rokokový palác, 30 km jižně od Petrohradu, který býval letním sídlem ruských carů. Stavba letního sídla začala roku 1717, na popud manželky cara Petra Velikého Kateřiny I. ruské. Po ní palác dodnes nese jméno. Původní stavba byla nakonec téměř celá stržena a v roce 1752 začala mohutná přestavba v rokokovém stylu. Další velké poničení způsobily německé jednotky za druhé světové války.
Teprve roku 2003 byla dokončena rekonstrukce, která paláci vrátila starou slávu. Velmi slavná je tzv. Jantarová komnata, která se na zámku nacházela od 40. let 18. století. Málokdo však ví, že v roce 1942 byla převezena do Německa a poté se ztratila. Od roku 2003 se tudíž v Kateřinském paláci nachází její replika. Místnosti jsou převážně ve stylu Empíru a všudypřítomnost zlata a bohatství je zřejmá v každé místnosti.
Vstupné je pro osoby mladší 18 let zdarma a pro ostatní 520 rublů. Vstup do zahrad se platí zvlášť – 150 rublů.
Palác Petrodvorec
Je ve skutečnosti několik paláců a zahrad umístěných ve městě Petrodvorec, kterou si Petr Veliký objednal jako přímou reakci na palác ve Versailles postavený francouzským králem Ludvíkem XIV.
Peter Veliký, původně zamýšlející v roce 1709 s bydlením na venkově, usiloval o rozšíření majetku v důsledku své návštěvy francouzského královského dvora v roce 1717. Palácový soubor spolu s centrem města je považován za místo světového dědictví UNESCO.
„Účelem“ Petrodvorce byla oslava nároku na přístup do Baltského moře po výhře v bitvě nad Švédy (zároveň Petr Veliký rozšiřoval také území na pobřežní oblasti Černého moře). Palác tak oslavuje rozšíření svého území a modernizaci Ruska.
Petrodvorec byl výrazně poničen a rozkraden německými vojáky za druhé světové války. Obnova trvala celou druhou polovinu 20. století a dnes je opraven do původní podoby.
Jednou z hlavních atrakcí jsou úžasné fontány vytvořené architektem Mikhailem Kozlovským, a pokud budete mít štěstí tak se můžete dočkat i krásné vodní show (pokud přes ty tisíce lidí něco uvidíte).
Vstupné pro osoby s ruským občanstvím a osoby pocházející z EU je aktuálně 400 rublů ( = cca 114 Kč).
Upřímně doufám, že se Vám článek líbil a až Petrohrad navštívíte, určitě ochutnejte místní Boršč a Pelmeně (ať už vařené či smažené). A k tomu samozřejmě i místní pivo – Kozel , vyrobený samozřejmě v Rusku 🙂 Všude jsme se vám snažili najít aktuální vstupné na památky, které se od dob mé návštěvy tak 3x snížilo (asi kvůli covidu) – můžete tedy očekávat, že se zase zvedne.
Jak se (ne)cestovalo v roce 2020?
Kyperské vnitrozemí: 8 míst, která stojí za návštěvu
Last Updated on 10 ledna, 2022 by Míša
