Velká čínská zeď – tipy pro návštěvu z Pekingu
Velká čínská zeď patří mezi novodobé divy světa a kdo ji nenavštívil, jako by v Pekingu nebyl. Tato mistrovská stavba se táhne v celkové délce více než 9 tisíc kilometrů a je symbolem historie i technického umu starověké Číny. Velkým plusem pro cestovatele je její skvělá dostupnost z centra Pekingu, a tak je oblíbeným cílem nejen při jednodenních přestupech v Číně.
Zajímavosti o Velké čínské zdi
1. Není viditelná z vesmíru. Z oběžné dráhy nebo Měsíce není viditelná pouhým okem - toto je pouze velmi rozšířený mýtus.
2. Celkově měří přes 21 000 kilometrů! Pokud se sečtou všechny její větve a úseky, dosahuje celková délka Velké čínské zdi přibližně 21 196 kilometrů.
3. Byla postavena z různých materiálů. V závislosti na oblasti se používal kámen, cihly, udusaná hlína nebo dřevo. Materiály se vybíraly podle toho, co bylo v okolí dostupné.
4. Zajímavostí je, že při stavbě některých částí Velké čínské zdi se do malty přidávala lepkavá rýže. Stavba tak lépe držela pohromadě a byla celkově odolnější.
5. Nebyla postavena najednou. Stavba Velké čínské zdi trvala více než 2 300 let. Nejslavnější části vznikaly za období vlády dynastie Ming.
Historie Velké čínské zdi v kostce
Velká čínská zeď technicky začala vznikat už v 7. století před naším letopočtem. Tehdy se ale jednalo jen o menší obranné hradby jednotlivých čínských států. Změna nastala cca 220 let před naším letopočtem, kdy tehdejší císař sjednotil Čínu a nechal jednotlivé úseky propojit, čímž vznikla jedna souvislá stavba. Většina kilometrů a také současná podoba zdi, pochází z období vlády dynastie Ming. Tehdejší vládci začali používat pálené cihly a vápno a zeď doplnili o strážní věže. Jejím hlavním účelem byla obrana před nájezdy kočovných kmenů a kontrola obchodu i pohybu osob.
Tipy pro návštěvu Velké čínské zdi
Pokud se na Velkou čínskou zeď vydáváte v létě, počítejte s vysokými teplotami! My jsme ji navštívili v červenci a bylo neúprosných 39 stupňů. Nezapomeňte tak nějakou pokrývku hlavy, vějíř nebo větráček na baterky a ideálně i něco na převlečení. Zároveň počítejte s minimem stínu - když už někde nějaký je, tak je vždycky narvaný. Lidé bohužel dvakrát nepřemýšlí, sedají si na zem podél zídky, blokují všechny věže a průchody.
Určitě si nezapomeňte vzít dostatek tekutin, protože litr a půl vody ve vás zahučí během vteřiny. Na zdi jsou možnosti dokoupení tekutin poněkud omezené, ale v nejhorším tam pár prodejců najdete.
Rozhodně si nezapomeňte vzít pořádnou obuv a připravte se na velký počet schodů - hlavně pokud se tedy chystáte na stejný úsek, jako my.
Odpoledně je lepší než ráno. Většina skupin na zeď míří hned ráno, ale odpoledne jsou davy mnohem menší. Zároveň platí, že čím dále od stanoviště lanovky jdete, tím méně lidí potkáte. Lidé prostě nechtějí chodit do schodů, nebo ideálně skoro vůbec, takže se většina zdržuje v prvních pár stech metrech.
Jak jsme navštívili Velkou čínskou zeď z Pekingu?
Ačkoliv to úplně neradi přiznáváme, tak pro nás z důvodu logistiky bylo nejjednodušší si pořídit výlet přes Klook. Čas je to nejvíc drahocenné, co člověk na cestách má a protože jsme si specificky vybrali úsek zdi s názvem Mutianyu, kam je hromadná doprava trošku složitější, nebylo co řešit. Vybrali jsme výlet, kde vás v podstatě pouze dovezou ke zdi, dají vám vstupenku a pak vás zase odvezou. Nakonec to byla upřímně celkem fajn volba. Výlet vám rádi doporučíme a na osobu nás vyšel na 233 Kč, což je hodně super deal.
Je tahle cena konečná? Ano i ne. V podstatě nikde, ale jako absolutně nikde se nedočtete, že nahoru na zeď se dá vyjít pěšky zdarma. Všichni vám neustále cpou kabinovou lanovku (do nejvyšší části), sedačkovou lanovku (do nižší části) a jízdu dolů skrze bobovou dráhu. Bohužel z toho udělali tak trošku "Disneyland". Náš průvodce tyhle možnosti taky nezmiňoval a ve finále jsme byli jediní z celého autobusu, kteří šli alespoň jednu trasu pěšky. Pokud by nebylo zrovna 39 stupňů, tak bychom klidně vyšlápli i schody nahoru. Nicméně jsme se rozhodli vyjet do té vyšší části kabinovou lanovkou a pak chodit pěšky. Za doslova tříminutovou jízdu s výhledem na les pod vámi zaplatíte na osobu v přepočtu asi 300 Kč, což mi přijde podobná zlodějina, jako na Sněžku :D. Ale jasně, lidstvo se odmítá hýbat, proč toho nevyužít.
Od lanovky, která vás přiveze ke 14. věži, jsme se vydali směrem vlevo do vyšší části. Nejvíce lidí se pohybovalo právě uvnitř věží (kde byl stín) a prvních pár stovkách metrů. Čím dále jsme šli, tím více bylo schodů a tím davy ubývali. Ve 39 stupních se ale upřímně nedivím. Došli jsme až ke 23. věži, kde jsme se otočili a šli zpět. Výhledy byly moc pěkné, ale část cesty vedla mimo samotnou zeď, protože se opravuje. Nejkrásnější výhledy za nás ale byly směrem na druhou stranu od 14. věže níž. Odpoledne tam navíc bylo téměř liduprázdno. Došli jsme až k 8. věži odkud vede pěší trasa dolů. Ze zdi jsme sešli po schodech za zhruba 10 minut, dali si občerstvení a vyrazili hromadně zpět do Pekingu. Pokud by se vám hodil plánek, našla jsem tento na oficiálních stránkách zdi.
Jaký úsek zdi si vybrat?
Pokud máte v Pekingu pouze omezený čas , budete pravděpodobně vybírat ze dvou možností: Mutianyu a Badaling. Oba úseky jsou v blízkosti hlavního města a na oba dva se pořádají hromadné výlety. Badaling je skvěle dostupný hromadnou dopravou a můžete se tam vydat i po vlastní ose. To v našich očích znamenalo větší davy, protože tam údajně míří i spousta místních. Upřímně si myslím, že jsou oba úseky podobně hojně navštěvované. Mutianyu zase patří k nejlépe zrekonstruovaným částem a můžete tu po zdi nachodit cca 5,5 km. Badaling nabízí kratší okruh.
Ať už si vyberete jakýkoliv okruh, určitě budete nadšení. Velká čínská zeď je zkrátka mistrovské lidské dílo a pokud jste jako malí poslouchali pohádky o Mulan, rozhodně to na vás dýchne tou pravou atmosférou:).
