Když jsme vyrazili skrze koronavirová opatření v dubnu roku 2021 do Albánie, nečekali jsme, jak moc si tento malý stát na pobřeží Jaderského moře zamilujeme. Letenky byly jako vstupenka do ráje, vše bylo otevřené, od restaurací až po muzea a okrem povinnosti nosit roušku v hromadné dopravě, (která se dodržovala asi jako padesátka ve městě) se nic nehrotilo. Strávili jsme s tímto neskutečně přátelským národem celý měsíc a mimo severu Albánie, v dubnu pokrytého 3 metrovou vrstvou sněhu, projeli takřka vše. Spřátelili jsme se jak s místními, pro které byl turista vzácný jak legendární Pokémon, tak i s ostatními cestovateli z celého světa a když jsme z Albánie odjížděli, ukápla nám slzička. 

Zkrátka vše bylo na našem putování perfektní a přísahali jsme si, že příští rok jedeme znovu. Ale moc jsme tomu nevěřili, to si totiž říkáme pokaždé, když se vracíme domů… 

Začátkem nové roku nám napsal Théo, přítel z Francie, se kterým jsme pár dní společně po Albánii cestovali, že se chce v létě do Albánie vrátit, a tak jsme neváhali a letenky koupili. Ať žije Wizz air, letenky z Vídně do Tirany jsme pořídili za 1 500,-. Nejprve jsme byli z letenek nadšení, ale zanedlouho nás chytla myšlenka „Co když se nám tam podruhé nebude líbit?“ Albánii jsme doporučovali, kudy jsme chodili, ale co když se za ten rok něco změnilo? Nechtěli jsme si velice kladné mínění zkazit a tak nám to trochu vrtalo hlavou. 

Stačilo nám ale 5 minut na letišti abychom se utvrdili, že Albánii zkrátka milujeme. Hned na letišti vás uvítají s úsměvem a přestože byly všechny směnárny zavřené a my si neměli jak vyměnit peníze na autobus, tak řidič s úsměvem vzal euro a vrátil nám ve zdejších LEKách – hned jsme měli ráno na kafe. 

Tirana je stylové město, a přestože jsme zde během naší první návštěvy strávili 6 dní, zdaleka jsme vše nestihli. Hlavní položkou na seznamu míst, které chceme vidět, byla návštěva Bunk art 1, obrovského protiatomového krytu, který byl postaven diktátorem Enverem Hodžou. Do již zmíněného komplexu se měla vejít veškerá širší vláda tehdejší Albánie.

Hned při příchodu na vás dýchne tajemná atmosféra místa. Nejzajímavějšími místnostmi muzea jsou bezpochyby ty, které patří Enveru Hodžovi a bývalému premiérovi Mehmetu Shehuovi. Vojenská místnost, telekomunikační místnost, místnost důstojníků a náčelníka štábu jsou opravdu zajímavé.  Bunkr nabízí obecný pohled do komunistické země a její paranoi vůči plíživým západním ideálům během období studené války.

Do Bunkart 1 se můžete dostat autobusem z hlavního náměstí v Tiraně směr Porcelan (cesta kolem 20-40 minut podle dopravy) za krásných 40 LEK = 8 Kč nebo taxi službou, která vás vyjde na nějakých 180 Kč.

Ani letos ani minulý rok nám v Tiraně nevyšlo sluníčko – nejspíš si ho šetříme na naši 3. návštěvu. I tak jsme si hlavní město užili na maximum a přirostlo nám k srdci ještě víc. Kdybychom si měli vybrat naše oblíbené hlavní město v Evropě, určitě by Tirana byla mezi prvními. Nezbývalo nám však nic něž se rozloučit a vydat se směrem na jih do Gjirokasteru. 

Kde se v Tiraně ubytovat ?

Pro ubytování v Tiraně jsme zvolili Hotel Driti, který se nachází nedaleko centra. Ubytování nebylo úplně nejčistší, voda ze sprchy tekla až do postele a  klimatizace byla hlučná jako staré kolo. Za jednu noc pro oba jsme zaplatili 540 Kč.

Malebný Gjirokaster

Za zhruba 4,5 hodiny (240 km) jsme z Tirany dorazili do Gjirokasteru. Cesta nepatří k nejrychlejším, ale za těch krásných 300 Kč, na které vás vyjde, si vlastně pískáte. Gjirokaster nejdříve proklínáte, obzvlášť když máte ultra těžký batoh a v 30 stupních se plahočíte nahoru do náročného kopce (můžete se svézt autobusem). Po studené sprše koukajíc na krásná panoramata je ale zcela odpuštěno. Pouze jedno jediné albánské město máme radši než Tiranu, a tím je právě Gjirokaster. Místní jsou neskutečně vstřícní a ochotní, smějí se na vás od ucha k uchu, popíjejí pálenku a mrskají domino.   

Historické centrum je jedno z nejhezčích, které jsme zatím mohli vidět a když jej spojíte se skvělou společností přátel, výborného jídla, krásných výhledů a pohodové atmosféry… budete se chtít vracet rok co rok. Dáváme Gjirokasteru 10 batohů z 10. 

Kde se v Gjirokasteru ubytovat ? 

V Gjirokasteru jsme šli na jistotu stejně jako minulý rok, ideální poměr cena – kvalita. Stone rooms 1850 vás vyjde na 524 Kč na jednu noc pro oba. Je to trochu do kopce (hodně), nabízí však krásné výhledy. Na zahrádce můžete potkat želvy a koupit si domácí rakiju a víno.

Kam v Albánii za koupáním?

Někomu to může připadat nefér, ale Albánie má skutečně všechno, malebná města, nádherné hory i krásné pláže a právě na ně jsme měli namířeno. Našimi dalšími zastávkami byla města Sarande, Ksamil a Himare.  

Sarande je ze zmiňovaných měst největší, nabízí nejvíce aktivit, restaurací a možností ubytování. Pláže ovšem oproti ostatním dost zaostávají, zde si bere prvenství Ksamil a na druhém místě město Himare, které je zhruba hodinu a deset minut cesty autobusem. Za nás je ideální ubytovat se v Sarande a na Ksamil se svézt autobusem, který jezdí po 40 minutových intervalech a stojí 100 LEK (20 Kč).  

V Sarandě určitě nevynechejte západ slunce na hradě Lekuresi, výhled na Corfu a centrum města je k nezaplacení.

Kde se v Sarande ubytovat? 

Klimatizace, sprcha, dobrá dostupnost k pláži a nízká cena….Hotel Gjika za  390 Kč / noc pro oba splňoval všechny kritéria. Je trochu obtížnější hotel najít, je tak trochu na neexistující ulici, ale všechno se dá zvládnout při troše úsilí 🙂 

Skadar

Z krásných pláží jihu Albánie jsme se přesunuli přes celou zemi na sever do města Skadar, výchozího bodu pro cestu do horské oblasti Theth. Severní část Albánie od Tirany nahoru je trochu „drsnější“ něž ta jižní a i podruhé to bylo znát. Lidé jsou stále vstřícní, ale už se tak očima neusmívají.

Určitě navštivte hrad Rozafa, který nabízí krásné výhledy, projděte se podél Skadarského jezera a sjeďte se podívat na most Mesi. za zmínku určitě stojí i mešita Xhamia e Plumbit. 

Kde se ubytovat ve Skadaru?

Naší první volbou byl Our way guesthouse, krásné místo v centru, klimatizace, velká zahrada a poznáte i cestovatele z celého světa, to vše za krásných 330 Kč na noc pro oba. 

Theth

Ze Skadaru se dostanete do Thethu nejlépe vlastním autem a nebo autobusem v 7:00 (jede pouze 1 denně). Silnice je zcela nová a nabízí krásný požitek z cesty. Po příjezdu do Thethu se cítíte jako v ráji. Čerstvý vzduch, krásné hory, malebný kostelík, klid na duši a neomezené možnosti kam vyrazit na trek. Rozhodně největší highlight Albánie a nutnost si do Thethu zajet alespoň na 2 dny.  

Kde se v Thethu ubytovat?

V Thethu je ubytování trochu zrádnější, pokud jedete vlastním autem, můžete se ubytovat kde chcete (jako my). Na druhou stranu pokud jedete autobusem, musíte si kvůli dostupnosti zarezervovat dražší ubytování dole v centru. My jsme zvolili Bec villi Guesthouse, kde si za krásných 640 Kč na noc i se snídaní  užijete klidný spánek. Je taktéž trochu těžší na nalezení, musíte odbočit z hlavní silnice a po kamenité cestě sjet dolů. 

Jordánsko bez cestovky: Cestopis a itinerář na 8 dní

Jordánsko na vlastní pěst, informace a rady před cestou

Madeira – Cestopis a itinerář na 8 dní

Last Updated on 11 června, 2024 by Míša