Brusel: Místa, která musíte vidět na vlastní oči
Zkuste zadat do Google „Brusel – co zažít?“ a ve většině případů narazíte na hranolky, slávky, čokoládu, vafle, pivo a pro jistotu ještě jednou hranolky. Ano, to všechno v Bruselu skutečně najdete – a přesto vás toto město svou rozmanitostí příjemně překvapí.
Prohlídku můžete zahájit vynikající kávou na hlavním náměstí a o pár kroků dál ochutnat pivo příznačně nazvané „Rychlá smrt“ v podniku, jehož interiér zdobí rakve. S velkolepostí Říma, Paříže či Londýna Brusel měřit síly nemůže – chybí mu jejich historie i množství památek. Nabízí ale něco jiného: turnaje v pétanque a nenucený životní styl, do kterého se snadno zamilujete. A víme, o čem mluvíme – do tohoto města se rádi vracíme znovu a znovu.
V následujícím článku vám přiblížíme několik zajímavostí o Bruselu a Belgickém království, abyste do něj vyrazili dobře připraveni.
Všeobecné informace
Belgie se člení na tři části: severní Vlámský region, jižní Valonský region a mezi nimi leží hlavní město Brusel. Na severu se mluví převážně nizozemsky, na jihu francouzsky a Brusel představuje jazykovou směsici obou.Obavy z angličtiny jsou zbytečné – v západní Evropě se s ní domluvíte bez problémů a místní vám ochotně pomohou s čímkoli budete potřebovat. Stejně jako ve Francii i v Belgii hraje roli jistá národní hrdost: stačí pár neobratně vyslovených slov „Bonjour“ – francouzského pozdravu – a na tváři daného člověka se objeví úsměv, díky kterému vám ochotně pomůže, i kdybyste pak pokračovali v angličtině.
Doprava
V Bruselu fungují všechny myslitelné druhy dopravy, ale náš oblíbený zůstává ten, který se pohybuje impozantní rychlostí 5 km/h (v závislosti na únavě) – VLASTNÍ NOHY. Radek strávil v Belgii značnou část života a v centru Bruselu prošlapal minimálně tucet bot. Město se dá pohodlně obejít během jednoho až dvou dní – většina památek leží blízko sebe, v docházkové vzdálenosti. Přesto doporučujeme vyhradit si na Belgii alespoň čtyři dny a zařadit i výlet do půvabného Gentu nebo Bruggy. Pokud plánujete strávit v Bruselu více dní a chystáte se využívat metro, vyplatí se pořídit kartu MOBIB, na kterou si můžete dobíjet jednotlivé jízdy za výhodnější cenu.
Ceny
Cenová hladina v Bruselu se hodně podobá Francii a obecně je zde dráž než v Česku. Konečná útrata záleží čistě na vašich preferencích – pokud budete třikrát denně jíst v restauracích v centru, levnou dovolenou vám slíbit nemůžeme. Máte-li naopak rádi vlastní vaření, nejvýhodnější volbou je řetězec Aldi, jehož pobočky najdete v Bruselu na několika místech.
Co v Belgii ochutnat ?
Slávky
Belgické národní jídlo, něco jako u nás obložené chlebíčky – s tím rozdílem, že tady vládnou plody moře. Slávky se nejčastěji připravují na víně a podávají se s hranolky jako přílohou. Výborné slávky najdete v tzv. „Žrací uličce“ (Rue des Bouchers),.
Zajímavá je i historie tohoto pokrmu. Slávky se v Belgii lovily už od středověku, zejména v pobřežních oblastech a v ústí řek, a jejich kombinace s hranolky se ustálila až v 19. století, kdy se z prostého jídla dělníků a rybářů postupně stal symbol belgické kuchyně. Hranolky samotné jsou pak předmětem odvěkého sporu mezi Belgií a Francií o to, kdo je vlastně vynalezl – Belgičané tvrdí, že vznikly už v 17. století v údolí řeky Meuse, kde místní obyvatelé v zimě, když zamrzly řeky a nedal se lovit rybí úlovek, smažili místo ryb tenké nakrájené brambory. Ať je pravda jakákoli, dnes jsou moules-frites (slávky s hranolky) neodmyslitelně spjaté právě s Belgií.
Hranolky
Nečekejte klasické úzké hranolčičky z českého McDonaldu, ale pořádné kusy brambor doplněné vynikající omáčkou. Nejlepší hranolky ochutnáte ve Fritlandu, nedaleko Bruselské burzy – že jde o něco výjimečného, poznáte už podle fronty, která se před podnikem tvoří, a traduje se, že si sem občas zajde i sám belgický král.
Vafle
Vafle najdete v Bruselu doslova na každém rohu a každý si přijde na své – dají se doplnit prakticky čímkoli, od čerstvého ovoce přes šlehačku až po čokoládu. Přesto ty nejlepší zůstávají ve své nejjednodušší podobě: těsto, máslo a cukr, nic víc.
Pralinky
Belgické pralinky patří k tomu, co si z Bruselu odvezete nejraději – a to doslova, protože jedna krabička sotva vydrží do letadla. Na rozdíl od klasické čokoládové tyčinky je pralinka tvořena tenkým čokoládovým obalem, uvnitř kterého se skrývá náplň z pražených ořechů, karamelu, ganache nebo likéru. Právě tahle kombinace křupavého povrchu a jemné náplně dělá z belgické čokolády něco jiného, než na co jste zvyklí z obchodu.
Vznik pralinky se datuje do roku 1912, kdy ji v Bruselu vymyslel švýcarský cukrář Jean Neuhaus mladší, jehož rodina v centru města provozovala cukrárnu. Jeho manželka pak přišla s nápadem na elegantní krabičku zvanou ballotin, do které se pralinky skládaly ve vrstvách proložených papírem – a která se v podobné podobě používá dodnes. Od té doby se z pralinky stal exportní artikl a symbol belgické preciznosti, díky kterému má dnes Belgie více čokoládoven na hlavu než kterákoli jiná země na světě.Pokud chcete ochutnat tu pravou, vyhněte se řetězcům v turistických uličkách a zajděte raději do menší rodinné čokoládovny – rozdíl v kvalitě poznáte na první kousnutí.
Pivo
Belgičané jsou na své pivo hrdí stejně jako my, Češi – a mají k tomu pádný důvod, místní piva jsou prostě famózní. Pár kusů na ochutnání si sice můžete koupit v Carrefouru, doporučujeme ale zajít rovnou do některé z místních hospod, už jen kvůli atmosféře. Radek má v Bruselu hned několik oblíbených podniků, kam se rád vrací.
Prvním z nich je Delirium Café. Nenechte se zmást názvem – čepuje se tu úplně všechno, jen ne kafe. Na výběr máte přes 2000 druhů piv z 60 zemí světa, od kokosových přes trapistická až po čokoládová, a hlavně o víkendech tu panuje skvělá atmosféra.
Dalším tipem je Rock Classic – vchod působí jako brána do kláštera, uvnitř to ale žije. Skvělé pivo doprovází ještě lepší hudba, často tu hrají živé kapely a s trochou štěstí narazíte na revival kapel jako Deep Purple, Metallica nebo Iron Maiden.
A do třetice doporučujeme podnik s děsivě znějícím názvem La Mort Subite, tedy Rychlá smrt. Malebný interiér, výborné pivo – co víc si přát.
Co v Belgii navštívit?
Královský palác
Královský palác je oficiálním sídlem belgického krále, i když skutečně tam nebydlí – s rodinou žije v paláci Laeken na okraji Bruselu. Do centra "chodí do práce" a poznáte to podle vlajky – pokud na budově vlaje, král je zrovna přítomen. Dovnitř se ale nedostanete kdykoliv. Palác je veřejnosti přístupný pouze v letním období, tradičně od konce července do konce srpna, zhruba na šest týdnů, a to od úterý do neděle, od 10:30 do 16:00 hodin, v pondělí je zavřeno. Vstup je přitom zcela zdarma a rezervace předem není potřeba – doporučujeme ale přijít spíš dopoledne, protože fronty umí být během letní sezóny pořádně dlouhé. Přesná data se každý rok mírně liší, takže pokud plánujete návštěvu, vyplatí se termín ověřit těsně před cestou na oficiálních stránkách paláce. My jsme měli to štěstí a dovnitř jsme se podívali, stálo to za to!
Atomium
Atomium je bezpochyby jednou z nejvýraznějších staveb Bruselu. Vzniklo pro mezinárodní výstavu Expo 58 a nachází se v městské části Laeken. Konstrukce představuje model základní buňky krystalové mřížky železa, zvětšený 165 miliardkrát – měří 102 metrů a skládá se z devíti obřích koulí mezi kterými se pohybujete. Ve vrcholové kouli najdete restauraci s panoramatickým výhledem na celý Brusel, a pokud si chcete jen posedět bez placení vstupu do celé stavby, stačí si předem online zarezervovat stůl. Otevřeno je prakticky celý rok, standardně denně od 10:00 do 18:00 hodin, v létě (od 1. července do 31. srpna) pak déle, zhruba od 9:00 do 20:00. Pozor jen na leden, kdy Atomium bývá na pár týdnů zavřené kvůli každoroční údržbě – termín si proto před cestou raději ověřte. Vstupné pro dospělého v roce 2026 vyjde na 17 eur a v ceně je zahrnutý i vstup do sousedního Design Museum Brussels, takže se vyplatí zajít i tam. Vstupenku doporučujeme koupit online předem, hlavně o víkendech a v sezóně – ušetříte si tak čekání ve frontě.
Bruselské náměstí
Bruselské náměstí e bezkonkurenčně nejkrásnější náměstí Bruselu a řadí se mezi ty nejpůsobivější v celé Evropě – od roku 1998 je zapsáno na seznamu UNESCO. Obklopují jej honosné cechovní domy a hned dvě dominanty: gotická radnice se 96 metrů vysokou věží, korunovanou sochou svatého Michaela, patrona Bruselu, a Maison du Roi neboli Královský dům, kde dnes sídlí Městské muzeum. Vstup na samotné náměstí je zcela zdarma, jde totiž o veřejný prostor – projít se sem tedy můžete kdykoliv, ať už ve dne, nebo v noci, kdy je nasvícení fasád obzvlášť působivé. Návštěva radnice je ale omezená na prohlídky s průvodcem v konkrétních časech, proto se vyplatí ověřit si aktuální rozpis přímo na oficiálních stránkách před cestou. Pokud budete mít štěstí na termín, jednou za dva roky se náměstí na čtyři dny promění v obří květinový koberec z asi milionu begonií – tradice, která se datuje od roku 1971. A pokud se do Bruselu vypravíte v zimě, na náměstí vás čekají jedny z největších vánočních trhů v Evropě s večerní světelně-hudební show promítanou přímo na fasády historických budov.
Čurající chlapeček
Čurající chlapeček je možná ještě slavnější než samotné náměstí Grand Place, od kterého stojí jen asi 200 metrů. Bronzovou sošku vytvořil v roce 1619 vlámský sochař Jérôme Duquesnoy starší a původně sloužila jako veřejná fontána zásobující místní pitnou vodou .
Kolem vzniku sošky koluje hned několik legend. Ta nejznámější vypráví o chlapci, který si za obležení města všiml nepřátel chystajících se odpálit výbušninu u hradeb, a v poslední chvíli hořící zápalnou šňůru uhasil tím, že se na ni vyčural – a Brusel tak zachránil. Jiná verze zase mluví o dvouletém vévodovi, kterého vojáci pověsili v košíku na strom, aby jim dodal odvahu do bitvy, a on ze stromu pokropil nepřátelské oddíly. Ať je pravda jakákoli, soška se stala symbolem bruselského vzdoru a smyslu pro humor.
Dnes vlastní přes 900 kostýmů, do kterých ho při zvláštních příležitostech oblékají podle přesného kalendáře, V jeho těsné blízkosti najdete i jeho ženský a psí protějšek.
Královská galerie svatého Huberta
Dlouhá symetrická pasáž se skleněnou střechou, kterou lemují fasády luxusních obchodů. Tato pasáž byla otevřena už v roce 1847 a patří mezi nejstarší kryté nákupní galerie v Evropě. Jsou zde čokoládovny Neuhaus nebo Pierre Marcolini, kavárny, butiky i malé divadlo.
Japonská věž a Čínský pavilon
Japonská věž a Čínský pavilon patří k nejneobvyklejším a zároveň nejméně turisty objeveným místům Bruselu – najdete je v Laekenu, na okraji královského panství, jen kousek od sebe.
Vznik obou staveb se datuje k roku 1900, kdy král Leopold II. navštívil pařížskou světovou výstavu a nadchl se pro projekt architekta Alexandra Marcela nazvaný „Cesta kolem světa“. Panovník si francouzského architekta objednal, aby podobnou exotickou atrakci vybudoval přímo v Bruselu. Stavba Japonské věže probíhala mezi lety 1901 a 1904 za účasti belgických, francouzských i japonských řemeslníků a slavnostně ji Leopold II. otevřel v roce 1905 – jde tedy spíš o stylizovanou repliku v japonském duchu než o autentickou historickou stavbu. Čínský pavilon byl dokončen o něco později, v roce 1910, půl roku po králově smrti; ten jej původně zamýšlel jako luxusní restauraci.
Tyto dvě stavby slouží jako výstavní prostory věnované asijskému umění. Bohužel je potřeba počítat s tím, že veřejnosti jsou uzavřeny už od roku 2013 a interiéry si tak momentálně prohlédnout nelze – prohlídka se tedy v současnosti omezuje na pohled zvenčí.
Bazilika Sacré-Coeur v Bruselu
Bazilika Sacré-Coeur se tyčí na kopci ve čtvrti Koekelberg, jednom z nejvyšších míst Bruselu, díky čemuž ji uvidíte z mnoha koutů města – od historického centra je vzdálená asi 4-5 kilometrů a nejblíž k ní dojedete metrem na stanici Simonis. de o šestý největší kostel na světě a zároveň největší stavbu na světě postavenou ve stylu art deco.
Základní kámen položil král Leopold II. v roce 1905 u příležitosti 75. výročí belgické nezávislosti. Avšak 1. světová válka zpozdila výstavbu a dokončena byla až v roce 1971.
Bazilika je otevřena veřejnosti denně, v létě od 8:00 do 18:00, v zimě do 17:00, a vstup dovnitř je zdarma. Pokud chcete vylézt na vyhlídkovou plošinu v kupoli, která nabízí jeden z nejlepších výhledů na celý Brusel, počítejte se vstupným kolem 5 eur a s tím, že plošina zavírá o hodinu dříve než samotná bazilika.
Parc du Cinquantenaire
Vznikl v roce 1880 jako rozsáhlý výstavní areál k oslavám kulatého výročí, sloužil zároveň jako dějiště tehdejší Světové výstavy a teprve v následujících desetiletích se postupně proměnil v park, jak ho známe dnes. Jeho nezaměnitelnou dominantou je monumentální Vítězný oblouk, z jeho vrcholu se navíc otevírá jeden z nejhezčích výhledů na Brusel. Po stranách oblouku, v takzvaném Palais du Cinquantenaire, sídlí hned několik muzeí: Královské muzeum armády a vojenské historie, Autoworld s více než 250 historickými automobily od 19. století po 70. léta, a Muzeum umění a historie. Kromě toho v parku najdete i řadu soch, Velkou mešitu a takzvaný Chrám lidských vášní.
Berlaymont - budova Evropské unie
Sídlo Evropské unie. Současná stavba vznikla mezi lety 1963 a 1969. Dnes už kancelářské prostory Komisi nestačí, a tak úřaduje i v sousední věži Charlemagne a dalších budovách v okolí. Do vnitřních prostor se běžný turista nedostane – Berlaymont totiž slouží jako pracoviště, ne jako veřejná památka. Výjimkou je jednou ročně Den Evropy, tedy 9. květen, kdy Komise otevírá své dveře veřejnosti a návštěvníci mohou nahlédnout třeba do televizních studií nebo do jednací místnosti kolegia komisařů ve 13. patře. Pokud se do Bruselu vypravíte mimo tento termín, nemusíte litovat – přímo v areálu funguje celoročně interaktivní výstava Experience Europe, kde si můžete vyzkoušet virtuální setkání s předsedkyní Komise, prohlédnout si model budovy a dozvědět se víc o fungování EU, a to zcela zdarma.
Porte de Hal
Je poslední dochovaná brána z druhého bruselského hradebního okruhu ze 14. století a jediný takový pozůstatek středověkého opevnění, který se v Bruselu zachoval v celku. Kdo vystoupá celkem 169 schodů vnitřního točitého schodiště, odmění se panoramatickým výhledem na Brusel z ochozu na vrcholu věže.
Doufáme, že se vám článek líbil. V Bruselu toho je k vidění samozřejmě mnohem více. Nejlépe možná i uděláte to, že se necháte unést cestovatelským objevováním a zkrátka se někde "ztratíte". Užijte si vaši příští cestu, sbalte si batůžek a vyrazte.
