Itálie: Z Říma do Kampánie

Plánujete poznávací cestu do Itálie na vlastní pěst? V tomto obsáhlém článku se s vámi podělím o itinerář naší 7 denní cesty z Říma do Kampánie, včetně tipů na krásná místa a super ubytování.

Jako každý rok, jsme s mamkou vyrazily na naši dámskou jízdu. Původně jsme plánovaly vyrazit do Gruzie a už jsme dokonce měly i letenky včetně vymyšleného programu … ale osud (čti korona) tomu tak nechtěl a lety byly zrušené. Do posledních dní jsme doufaly a modlily se ať se Gruzie otevře..no a nestalo se. Mamky pevné datum dovči se nezadržitelně blížilo, a tak nebylo na co čekat, musely jsme přijít s plánem B, pojedeme do Itálie! Letenky jsme pořídily u Ryanair.

Plán cesty:

Itálie je fakt obrovská a každý její region je něčím výjimečný. Tentokrát jsme se rozhodly se vydat od Říma směrem na jih. Itinerář jsme si udělaly tak, aby nás čekaly jen dva delší přejezdy z/do Říma. Dvakrát jsme využily dálkový vlak, který jsme objednávaly předem na stránkách Trenitalia. Veškerou dopravu po vodě jsme řešily (kromě jedné) taky předem, ale spíš bych vám doporučila řešit až na místě (předem to ku podivu vyšlo dráž).

Svoz z letiště Ciampino do centra Říma jsme také kupovaly předem – poprvé od společnosti Terravision a po druhé od Sitbus (podle toho, jak nám vyhovovaly časy).

Bohužel předpokládám, že všechna ubytování, která jsme využily budou v dalších (doufejme bezcovidových) sezónách zpět na svých přemrštěných částkách.

1. DEN – ŘÍM

První zastávkou naší cesty byl jak jinak než Řím, nádherné hlavní město a rovněž jedna z perel Itálie. Naším cílem rozhodně nebylo navštívit úplně všechno a nějak zbytečně pospíchat. Udělaly jsme si prostě takovou procházku. Navíc jsem chtěla vidět i místa, která jsem při první návštěvě neviděla. No a protože byl náš let z Prahy brzy ráno, měly jsme na objevování města celý den. Navštívily jsme samozřejmě taková ty „must see“ místa, která jsou opravdu krásná od Kolossea až po Fontanu di Trevi, o kterých se rozepíšu určitě v některém z dalších článků.

Jednou z nejzajímavějších zastávek pro mě byl tzv. Antický detektor lží- Bocca della Veritá (Mouth of Thruth). Maska vyrobená z mramoru, vážící přes 1 tunu se nachází v podloubí kostela Santa Maria in Cosmedin. Dříve bývala dekorativním prvkem fontány, ale mnoho lidí věří, že byla takový antickým detektorem lží. Otvorem v ústech se dá prostrčit ruka, která byla údajně lhářům ukousnuta. Ještě, že máme svědomí čisté 😀 Vstupné bylo v době naší návštěvy dobrovolné, ačkoliv na internetu jsem četla, že to jsou 2 eura.

Další zajímavou zastávkou byla klíčová dírka, ano čtete správně! Aventine Keyhole je asi nejpopulárnější klíčová dírka v celé Itálii, ne-li v Evropě – je skrze ní vidět údajně nejkrásnější výhled na Baziliku sv. Petra. Aventin je jeden ze sedmi pahorků, na kterých byl Řím vystavěn. Cestou je i několik krásných parků a vyhlídek.

Všechny naše zastávky (den 1 a den 7) najdete tady v mapce:

Kde se najíst?

Cestou k ústům pravdy jsme narazily na moc příjemnou restauraci/ pizzerii s fajn cenami „zerosettantacinque„. Moc jsme si pochutnaly, a tak doporučujeme dál 🙂 Adresa: Via dei Cerchi, 65, 00186 Roma RM, Italy

Kde se ubytovat?

Jednou z mála výhod (pro nás) cestování v dobách korony byly ceny za ubytování. Mohly jsme si tak dovolit nádherné ubytování přímo u Fontany di Trevi, které by jinak v běžné sezóně bylo drahé a vyprodané. Cena byla včetně snídaně v jedné z nedalekých kaváren.

Cenci Bed and Breakfast Fontana di Trevi ( cena 55 EUR/2 os. včetně snídaně)

2. DEN – ŘÍM – NEAPOL – CAPRI

Hned ráno jsme si přivstaly, abychom si užily Fontanu di Trevi a opravdu jsme u ní byly samy. Po té jsme vyrazily napříč Římem na nádraží Roma Termini, odkud nám jel vlak do Neapole. Lístek jsem raději kupovala 2 dny předem kvůli covidu (vlaky mohly být zaplněné pouze z 50%). Cesta trvala přibližně dvě hodiny. Musím uznat, že cestování vlakem začínám mít fakt v oblibě. Cesta stála pro jednu osobu 27 Eur, daly se pořídit i levnější, ale to byly takové ty couráky, kdy se jelo třeba 4 hodiny.

V Neapoli jsme vystoupily na stanici Napoli Centrale a procházkou to vzaly do hlavního přístavu odkud nám brzy odplouval trajekt na ostrov Capri. Cestou jsme pozorovaly krásné výhledy na Vesuv a přilehlá města. Cesta trvala necelou hodinku.

Maličký ostrůvek s nádherným křišťálovým mořem. Na Capri se vždycky ráda vracím! Trajekty/Rychlolodě zpravidla přijíždí do Marina Grande, kde se dají například zarezervovat i výlety lodí kolem ostrova. Jeden z výletů jsem před lety absolvovala a stojí to za to :-). Z přístavu sice jezdí asi za 2 eura funicular (pozemní lanovka), ale já jsem dostala naprosto (ne)inteligentní nápad jít pěšky. No..později jsem se proklínala a mamka mě proklínala taky, stovky schodů a strmé stoupání.

A co na Capri navštívit? Hodně populární je modrá jeskyně „Blue Grotto,“ kam se dostanete jedině lodí. Tu jsme vynechali. Autobusem také můžete vyjet na Anacapri, městečko úplně nahoře kde se dá vyjet lanovkou na Mount Solaro. My jsme si moc užily procházky v městečku Capri (tam vás zaveze Funicular), daly si výbornou citronovou zmrzku a jen si užívaly atmosféru.

Krásnou zastávkou jsou Agustovy zahrady! Při mé návštěvě před skoro třemi lety se tam platilo vstupné, ale v roce 2020 byl vstup zdarma. Na Capri jsou i moc hezké pláže, jedna z nich nachází přímo vedle hlavního přístavu.

Kde se ubytovat?

Ubytování na Capri není zpravidla nejlevnější a je potřeba si dávat pozor, kde se ubytujete. Je to sice malý ostrov, ale hornatý a většina vilek či hotelů je úplně mimo centrum. I my jsme si podle ikonky na bookingu myslely, že budeme bydlet přímo v městečku Capri. Ve skutečnosti bylo naše ubytování docela z ruky.. ale stálo za to. Cena včetně snídaně, soukromého číšníka sympaťáka (no fakt :-D), bazénu a ten výhled ❤️

La Casa Nel Bosco (cena 90 EUR / 2 os + snídaně)

3. – 4. DEN – CAPRI , POSITANO

Třetí den nás na Capri čekalo ještě pár hodin, které jsme využily k toulání po ostrově a taky ke koupačce v našem bazénu.

Po obědě nás čekal přesun rychlolodí do Positana, perly Amalfitánského pobřeží. Dá se říct, že cesta lodí je nejjednodušší a nejrychlejší. Amalfitánské pobřeží se vyznačuje tím, že města terasovitě stoupají od hladiny moře, tudíž sem nevede vlakové spojení (a autobusem to prý trvá hodiny). Všechna městečka spojuje pouze jedna silnice a kromě Positana jsou navštěvovaná ještě města: Amalfi, Praiano a Atrani. Celá oblast je zapsaná na seznamu UNESCO.

Na Positano jsme si vyhradily necelé tři dny, protože jsme jeden den chtěly absolvovat trek Sentiero degli Dei, nebo-li cestu bohů. Ten jsme později musely zavrhnout kvůli neúprosnému vedru. Na to, že byla půlka září, teploty dosahovaly 32 stupňů a v tom bychom to nechtěly riskovat.

Positano je beze sporu nejnavštěvovanějším místem z celého Amalfi coast, je oblíbené u celebrit a u takové té „smetánky“. Abych pravdu řekla, tak je to jedno z nejmalebnějších měst, co jsem kdy navštívila, ale taky nejdražších. Ceny jsou nastavené dost vysoko a oproti Neapoli někdy i trojnásobné. Myslím, že za normálních okolností (bez corony) by sem normální člověk jen tak nevyrazil (možná jen na výlet?). Ceny ubytování totiž byly oproti klasické sezóně opravdu na svém zlomku a i tak to byl docela masakr.

No a co v Positanu podniknout?

Připravte se především na to, že všude, ale opravdu všude jsou schody. Každá ulička je nádherná a my jsme se rozhodly jimi toulat. V 99 % případů někdě pořád túrujeme, ale vzhledem k neúprosnému vedru jsme si na plno užívaly koupání v moři. Dobře přístupné jsou dvě pláže, jedna je „Positano“ (z velké části placená místa, pro nás smrtelníky pouze malý kousík) a druhá „Fornillo“ (ta je klidnější). Většina lidí sem jezdí pouze na jednodenní výlet, a tak v pozdějším odpoledni /navečer byl až neuvěřitelný klid. Positano má svůj ikonický kostelík, který můžete vidět na fotce, ale to je z „památek“ asi tak vše.

TIP: Našly jsme jeden krámek v centru s docela normálníma cenama „Delicatessen“. A za dobrou cenu tam dělali i čerstvé sendviče :-).

Kde se ubytovat?

Ceny v Positanu jsou teda darda, to vám povím.. ale zase můžu říct, že tohle byl asi tak nejluxusnější hotel, v kterém jsem kdy byla. Většinu času mi je jedno kam jdu spát, ubytovávám se v hostelech, airbnbčkách, v Gruzii jsme dokonce bydleli na půdě 😄..prostě úplnej low cost. No a tady na nic obyčejnýho nenarazíte. Vybraly jsme (přísahám) nejlevnější hotel, který byl pro náš termín volný a ještě byl kousek od pláže. Což je v Positanu takový win-win, většina hotelů je vysoko v kopci. No, připadala jsem si jako buran největšího kalibru! Poprvé v životě jsem musela používat hotelový telefon a objednávat si jídlo na pokoj 😄.

STORY TIME:

No a s tímto hotelem se taky pojí jedna humorná historka, i když mi do smíchu zrovna nebylo. Před příjezdem do Positana jsme absolvovaly asi tak 3 hodinky na přímém sluníčku bez pití, plavbu lodí a pak asi 300 schodů k hotelu. No a když k tomu přičtu asi tak 35 stupňů venku a oblohu bez mráčku, moje tělo na to obvykle reaguje dost extrémně.. moje hlava vždycky nasákne to sluníčko i za všechny kolem. Prakticky každou dovolenou mám nonstop úpal. No a slečna recepční mi změřila teplotu, teploměr se rozpískal a rozblikal do červena a ona se tvářila, jak kdybych přijela nakazit celou Itálii.

Po asi tak hodině sezení ve stínu, 2 litrech vody a dalších 2 změřeních usoudila, že se můžeme ubytovat, teplota klesla na normál. Od té doby si na nás dávala ultra pozor a já měla nervy z každého průchodu recepcí. Ale úplně to chápu, obzvlášť po tom, čím si Itálie v předchozích měsících prošla.

Hotel Royal Prisco (cena – 250 Eur/2 noci/ 2 os, včetně snídaně)

5. DEN – POSITANO, NEAPOL

Během dopoledne jsme ještě procházkovaly a pomalu se loučily s Positanem. Jízdenku na loď jsme tentokrát kupovaly pouze den předem v jednom ze stánků (za 6 euro). Jednalo se o plavbu, která trvala bez mála dvě hodiny a měla spoustu zastávek. Ty výhledy stály ale za to 🙂

Odpoledne jsme strávily procházkou a nákupy po Neapoli. Můžu vám říct, že v Neapoli se sakra dobře nakupuje, butiky s levnou italskou módou, kde seženete fakt super kousky. Mně se takhle povedlo do báglu přirvat dvoje šaty a overal.. mít víc místa, beru toho víc 😄.

Jinak na Neapol mám takový zvláštní názor, ze všech italských měst, co jsem viděla, se mi prostě líbí asi nejmíň. Byla jsem tu už po druhé a kromě těch nákupů mě opět neokouzlila. Daly jsme si takovou tu povinnou procházku po památkách a zašly na pizzu. Když už se ocitnete v Neapoli určitě nevynechejte obchodní pasáž „Galleria Umberto 1″.

Kde se ubytovat?

Ubytování jsme si hledaly blízko nádraží, protože nás další den odpoledne čekala cesta zpátky do Říma. Našly jsme perfektní a čisté ubytování za super peníz. Mělo to být i se samoobslužnou snídaní, ale tu nám bohužel naši sousedi snědli a nenechali ani ťuk.. tak jsme zašly do kavárny.

BB Anema and Core (cena – 28 Eur/2 osoby/ jedna noc)

6. DEN – HERCULANEUM, ŘÍM

Předposlední den ráno jsme se vlakem z Neapole vydaly do Herculanea (zastávka Ercolano Scavi). Antické město, které potkal stejný osud jako Pompeje při výbuchu Vesuvu. Po výbuchu sopky bylo město zavaleno proudem vařícího bahna a sutě, a tak se tu toho dochovalo poměrně víc, než v Pompejích, které byly posety sopečným prachem. Město bylo znovu objeveno v 18. století.

Návštěva vám časově zabere něco přes dvě hodiny. Herculaneum je proti Pompejím mnohem menší, ale opravdu zajímavé. Kdybych je měla obě porovnat, tak si ale vybrat nedokážu.. obě stojí za návštěvu.

Vstupné je 11 EUR za dospělého, pro studenty za 5,50 EUR

Odpoledne nás čekal celkem dlouhý přesun vlakem zpátky do Říma. Cesta zabrala necelé 3 hodiny a stála 13 EUR/osoba. Lístky jsem objednávala předem na stránkách společnosti TRENITALIA.

Kde se ubytovat ?

Na naši poslední noc v Itálii jsme našli krásné ubytování se střešní terasou a výhledem na Vatikán. V ceně byla zahrnutá i snídaně v nedaleké kavárně. Navíc se ubytování nachází kousíček od Piazza Navona a Vatikánu.

Navona Queen Rooftop – (cena 75 eur/ 2 os /včetně snídaně)

7.DEN – VATIKÁN

Poslední den nás čekal docela brzy odlet, a tak jsme si přivstaly ještě před východem slunce a vyrazily přes Andělský most do Vatikánu. Ten měl oficiálně otevírat v 7 hodin ráno a můžu říct, že jsme tam byly úplně samy a mohly si ho tak užít v celé své kráse.