Znáte Bulharsko jen z all inclusive zájezdů a rádi byste jeho krásy prozkoumali i na vlastní pěst? Připravte se na pořádnou jízdu, během které vám občas zůstane stát rozum. Bulharsko jsem naposledy navštívila jako malá, přesně, jako součást zájezdu od cestovky a od té doby mě nijak nelákalo jeho návštěvu opakovat. Jednoho dne jsme ale narazili na fotku jeskyně a začali se pídit po tom, kde se asi tak nachází.. a hele, Bulharsko! Od té doby jsme zvažovali, že se Bulharska přeci jenom znovu vydáme.. za účelem navštívit onu jeskyni a absolvovat takový mini trek na Seven Rila Lakes. A přesně takováto túra se nám v červenci 2021 podařila! Pro mnohé Bulharsko začíná a končí v letoviscích při pobřeží Černého moře a my jsme se rozhodli detailněji prozkoumat i opomíjená místa ve vnitrozemí.

Letenky do Bulharska

My jsme do Bulharska přejeli „po zemi“ z rumunského letoviska Constanta (tip – pokud byste chtěli návštěvu těchto zemí spojit). Pokud se do Bulharska vydáte jako většina, a to letecky, můžete vyčíhnout akční letenky u společnosti Wizz Air. Ta létá jak z Prahy, tak i z Vídně do bulharské Varny a v akci vás letenky vyjdou na pár stovek.

letadlo v ospalé vesnici Mihalci

Pár poznatků a rad úvodem

Jízdní řády najdete v aplikaci Moovit i s přibližnou cenou za jízdenku. Tahle aplikace se nám osvědčila hlavně ve Varně. U městských autobusů se jízdenka kupuje přímo v autobuse. Při cestování hromadnou dopravou se obrňte obří dávkou trpělivosti, přejezdy trvají věčnost a spousta krásných míst není vůbec na veřejnou dopravu napojená. V některých případech uděláte nejlépe, pokud si booknete průvodce. Například vlakový přejezd ze Sofie do Varny nám zabral cca 8 hodin – vlak šíleně řval a neměl klimatizaci, což je ve 40 stupňovém vedru docela sranda. Jízdenky jsme většinou pořizovali den nebo pár hodin předem na nádraží / autobusáku.

Buďte připraveni, že mimo přímořská letoviska s angličtinou moc nepochodíte. Narazili jsme na jeden ultra milý pár, ale zbytku Bulharů jsme bohužel nějak nepřišli na chuť. U jedné pumpy jsme si chtěli koupit plechovku s pitím a obsluha nás odmítla obsloužit, i když nic jiného na práci neměla. Náš průvodce nám pak vysvětlil, že lidé prostě odmítají pracovat. Ve vnitrozemí si k pobytu raději vybírejte větší města, v těch menších se údajně můžete setkat s celkem slušnou kriminalitou (v jednom městě mají prý školu pro zloděje, haha).

Varna a okolí

Zastávku v bulharské Varně jsme zvolili strategicky. Ne že bychom se chystali na válečku u moře, ale cestou z rumunské Constanty byla prostě první na ráně. Neměli jsme od Varny žádná očekávání, ale přesto jsme byli moc mile překvapeni a koupačka v neúprosném horku přišla vhod. Pokud budete ve Varně, určitě omrkněte zdejší katedrálu, park a krásný maják. Ubytování jsme ve Varně vystřídali celkem dvě, ale raději vám ani jedno z nich nedoporučíme 😀 Jedno bylo zatuchlé a ve druhém nám nad hlavou viselo parté a obraz zemřelých babiček.. za to jsme ale měli na nočním stolku připravené dvě skleničky a flašku, hotová romantika!

Do Zlatých písků jsme vyrazili víceméně jenom na koupačku z Varny. Plážová letoviska nás moc neberou a ani tady to nebyla žádná výjimka. Přeplněná pláž a navíc většina pláže patří přímo ke konkrétním hotelům. Je tedy oříšek najít nějakou veřejnou část, na které se můžete jako návštěvník letoviska smočit. Na půl denní koupačku je to ale fajn 🙂

Skalní klášter Aladzha u Zlatých písků

Skalní klášter Aladzha se nachází přibližně 3 kilometry od letoviska Zlaté Písky. Teoreticky by se 1 km od kláštera měla nacházet autobusová zastávka, na které se dá vystoupit autobusem z Varny. No, zvonili jsme na výstup jako šílenci a řidič to vesele ignoroval a odvezl nás až do letoviska. Další možností je se projít 3 kilometry do kopce, což v letním parnu není zrovna nic moc. My jsme se nakonec rozhodli pro taxík.

Ke klášteru jsme nevědomky dorazili až po otevírací době. Naštěstí jsme vychytali moment, kdy tam stále ještě správce byl a většina návštěvníků právě odcházela. Nejdříve nás pustit nechtěl, ale po našich smutných výrazech ve tváři uvolil, že nás přeci jen pustí. Areál kláštera je placený a vstupné pro dospělé je 5 leva (cca 65 Kč). Celý areál jsme tak měli sami pro sebe a mohli si návštěvu kláštera užít. Jediné, co nám návštěvu znepříjemňovalo byl neuvěřitelný nával komárů.

Skalní klášter byl obýván ve 13. – 14. století mnichy. Do kláštera vystoupáte po železném schodišti a můžete procházet všechna jeho patra. Celkově zde najdete 3 patra a můžete si udělat i procházku k 15 minut vzdáleným katakombám.

Cestou zpátky se stal jeden z našich nejoblíbenějších momentů z celého Bulharska. Stáli jsme tak pod vstupem a přemýšleli jak se asi večer dostaneme do Varny. Ještě než jsme se vůbec rozmysleli, že budeme stopovat přijelo k nám auto. Sympatický pár stáhl okénko a ptal se, zda jsme turisté a že jedou do Varny a hodí nás kam potřebujeme. Sami od sebe – to se vám třeba u nás jen tak nestane. Tímto děkujeme Desislavě a Minchovi za super jízdu 🙂

Veliko Tarnovo

Veliko Tarnovo na nás zprvu působilo jako město duchů. Přijeli jsme během hodně parného odpoledne autobusem z Varny a cestou do centra nepotkali ani živou duši. Ulice doslova zely prázdnotou a my přemýšleli, kam že jsme to dorazili. Po příchodu na ubytování jsme zjistili, že v centrálním Bulharsku je angličtina téměř nulová a tak přišel čas na dorozumívací techniky ala ruce nohy :-D.

Veliko Tarnovo bývalo v dávných dobách městem carů a jednu dobu bylo i hlavním městem celého Bulharska. Časy této dávné slávy jsou sice tu a tam, ale Tarnovo je stále jedním z nejpopulárnějších míst v celém Bulharsku. Navštívit tu můžete například pevnost ze 12. století Tsarevets (platí se vstupné) a katedrálu.

Ubytování ve Veliko Tarnovo

Ubytování jsme sehnali v takovém krásném vintage guesthousu, skoro nikdo kromě majitele nehovořil anglicky, ale pokoje byly stylové! Nutno počítat s tím, že koupelna je společná 🙂 Ubytování nás vyšlo za 750 Kč / 2 osoby / noc. Odkaz najdete zde.

Jeskyně Devetashka a vodopády Krushuna

Veliko Tarnovo jsme vlastně navštívili z jednoho jediného důvodu – je to výborný výchozí bod pro místa v okolí. Zastavili jsme se tedy na turistických informacích, aby nám poradili, jak se dostat do jeskyně Devetashka a na vodopády Krushuna. Netušili. Tak jsme hledali plán B, kontaktovali jsme místní půjčovnu aut. Ta nám skrze Whatsapp naslibovala hory doly a domluvila si s námi schůzku na následující ráno s tím, že nám předají auto. V 9 ráno jsme tedy po 2,5 kilometrové túře do kopce dorazili na místo abychom zjistili, že vlastně auto nemají a byl to jen kec. Paráda! Naštěstí se nám doslova na poslední chvíli povedlo domluvit průvodce skrze místní agenturu. K našemu překvapení průvodce kývnul a my tak měli soukromý výlet, který vyšel levněji než půjčení auta na den :-D. Drago, náš průvodce, uměl perfektně anglicky a vzal nás do míst, kam bychom se bez něj jen tak nepodívali.

Obrovská jeskyně Devetashka leží ve středu Bulharska a vybírá se do ní takové symbolické vstupné. Její návštěva vám kompletně změní vnímání jeskyní.. nebo teda mně změnila! Takhle obrovskou jeskyni jsem snad v životě neviděla a ještě ke všemu připomínala kulisy Avatara. Jeskyně byla údajně osídlena už před desítkami tisíc let, ale člověkem byla oficiálně objevena až v roce 1921. Pak se tedy bohužel zalíbila vojákům, kteří v ní skladovali palivo (pořád tam jsou skvrny). Po pádu komunismu jí začali zkoumat archeologové i zoologové, kteří zjistili, že zde žije velké množství ohrožených druhů netopýrů. V jeskyni se i navzdory protestům ochránců zvířat natáčel film Postradatelní 2.

Naší další zastávkou byly vodopády Krushuna. I sem se platí symbolické vstupné do přibližně 40 Kč. Průvodce nás vzal do netopýří jeskyně, kde jsme se brodili po kolena vodou až k jeskynnímu vodopádu. Pak jsme procházeli kolem jednotlivých vodopádů po rozpadlých mostech a v jednom se dokonce vykoupali. Nejvyšší z nich měří něco kolem 20 metrů.

Na závěr jsme si udělali procházku po městě Loveč, ve kterém se nachází krytý most přes řeku Osam. Tohle ospalé město je jedním z největších v centrálním Bulharsku. Pokud se do téhle části Bulharska chystáte a nechcete si půjčovat auto (nebo na vás žádné nezbylo, jako na nás.. haha), určitě kontaktujte průvodce Draga, nebudete litovat! Pověděl nám spoustu postřehů o tom, jak to vlastně v Bulharsku chodí až nám z toho hlava šla kolem.

Hlavní město Sofie

Jako další bod naší cesty jsme zvolili hlavní město Bulharska, Sofii. Najdete zde druhou největší katedrálu na Balkáně. Katedrála svatého Alexandra Něvského pojme na 10 000 lidí a byla postavena v Novobyzantském stylu mezi lety 1904 – 1912. Za nás je to nejkrásnější místo celé Sofie a procházeli jsme se kolem ní hned několikrát! Jinak na nás Sofie působila jako nenadchne, ale neurazí 😀 Najdete zde velké množství restaurací, barů, občerstvení.. a večer je to pěkná divočina 🙂

Zajímavým tipem na výlet v okolí Sofie je ale vodopád Bojana. Vydat se k němu můžete značeným trekem od Bojanského kláštera (z centra Sofie vás sem zaveze autobus). Cesta je pěkně strmá, a tak se připravte na výšlap. Celou cestu je stín a je to fajn únik před letním parnem.

Ubytování v Sofii

Z ubytování v Sofii jsme byli úplně nadšení. Ideální poloha kousek od centra, ale i vlakového nádraží a nic nám nechybělo. Za oba jsme na noc platili 780 Kč. Odkaz na ubytování najdete tady.

Sedm rilských jezer a Rilský klášter

Závěrem naší cesty nás čekal zlatý hřeb! Vytoužený trek na pohoří Rila a návštěva Rilského kláštera. Nejjednodušší možností, jak vyrazit bez půjčeného auta, byl výlet se společností Rila shuttle. Ta nabízí skvělou kombinaci půldenního treku a odpolední návštěvy kláštera. Kdo chce klášter vynechat, může na jezerech strávit celý den. Za výlet jsme zaplatili na osobu 40 EUR. Rezervaci můžete provést tady. Jedná se pouze o dopravu, takže vás autobus vyhodí na parkovišti a sdělí čas, kdy nejpozději máte přijít.

V čem se vydat na cestu?

Na horskou túru se nezapomeňte vydat v pořádných botách! Já jsem s sebou vytáhla trekovky od značky Prabos. Konkrétně Prabos SAJAMA GTX z APM sportu.🙂

Nejdříve přijedete k lanovce, kde je potřeba zakoupit zpáteční jízdenku za cca 9 EUR (odvážlivci se mohou vydat pěšky :-D). Lanovka vás doveze k roztomilé horské chatě, kde se můžete občerstvit a vydat na túru. I když se to nezdá, tak sluníčko pálí jako blázen a nezapomeňte tak mít při ruce opalovací krém. Odsud se můžete vydat parádním stoupáním přímo k jezerům a jinou cestou přijít zpátky k chatě. Na túru jsme měli cca 6 hodin, což se může zdát málo, ale i se zastávkami na každém kroku kvůli fotkám, jsme zvládli být u minivanu včas. Jezera se nachází v nadmořské výšce 2 100 – 2 500 m.n.m. Pokud se budete škrábat na vyhlídku, která je o něco výš, počítejte s extra časem. Ledovcová jezera jsou pojmenována podle svého tvaru – Ledvina, Rybí, Oko, Slza..

I když se může zdát, že je Rilský klášter od jezer kousek, cesta k němu zabere autem bez mála 2 hodiny. Vstupné do kláštera se neplatí, ale pokud byste chtěli navštívit zdejší muzeum, zaplatíte cca 8 BGN. Klášter byl založen v 10. století a od roku 1983 je zapsán na seznamu UNESCO. Je to opravdový klenot a pokud se v téhle části Bulharska plánujete objevit, určitě jej musíte navštívit!