Město Permet a Termální prameny

Cesta do města Permet

Do města Permet jsme se dostali z Gjirokasteru autobusem z místního nádraží. Cesta trvá zhruba 1,5 hodiny a neměla by Vás stát více než 300 albánských LEK. Za nás asi nejkrásnější přejezd autobusem za celé 3 týdny strávené v Albánii. Pojedete horskými cestičkami, lemujícími řekami a uvidíte krásné mosty a i sem a tam nějaký ten velký vodopád. Autobus Vám bohužel nezastaví, ale pokud máte svoje auto tak doporučujeme se po cestě občas zastavit a vychutnat si čerstvý vzduch a nádhernou albánskou přírodu.

Na cestu jsme se vydali s naším novým kámošem Théem z Francie, kterého jsme si pořídili v Gjirokastëru. Když dva týdny nevidíte žádného turistu, už Vám trocha šprechtění anglicky začne chybět, a tak jsme se na cestu vydali spolu. Naší společnou cestou totiž byli známé Termální prameny, které se v regionu nacházejí.

Co podniknout ve městě Permet?

V Permetu samotném toho moc k vidění není. Město vzniklo v 15. století za turecké nadvlády v místě, kde se dobře dařilo trhovcům. Dnes je známé tradiční lidovou hudbou a květinami, hlavně růžemi, v Albánii je dokonce nazýváno město růží. Město má kolem 10 000 obyvatel a je obklopeno krásnými horami. Jednou z mála věcí co v Permetu můžete podniknout je vylézt na velkou skálu v centru města. Nebojte se, nemusíte si připravovat horolezecké vybavení, na samý vrchol vedou schody. Co milujeme na Albánii je absence jakéhokoliv jištění, zábradlí, …. Skála má totiž okolo 20m a nabízí krásný výhled na okolní krajinu a město.

Legenda o kameni

Existuje mnoho příběhů o kameni, jeden příběh říká, že město Permet bylo pojmenováno po hrdinovi zvaném Premt, jehož příběh se traduje z generace na generaci. Tento hrdina se rozhodl raději skočit z kamene dolů, než zemřít rukou nepřítele. Kámen byl také používán jako pozorovací vyhlídka ke kontrole karavanů během 18. – 19. Století. Oblast kolem obrovské skály je údajně chráněna a mýty města říkají, že je zakázáno přibližovat se ke skále, když je tma, protože by se mohly stát špatné věci!

Centrum města si projdete opravdu během pár minut a míst, kde se dobře najíte je tu prachmálo. My jsme se rozhodli pro pochybně vypadající Kebab/Gyros restauraci v centru města a jak by PPPíter zhodnotil, bylo to na 2.3 (more terrible than great).

Cesta k Termálním pramenům

Co však opravdu stojí za návštěvu jsou již zmiňované termální prameny zhruba 14km od města. Autobusem se tam nijak dopravit nedá a taxík by nás stál docela dost peněz (+ obtížné sehnat další na cestu zpátky). Naštěstí jsme včera večer v restauraci Taverna Tradicionale potkali Australanku a Peruánce s tím, že mají půjčené auto a možná mají také namířeno do termálních lázní. Tak jsme jim napsali jak to vidí s cestou a oni souhlasili, že nás vezmou. A tak 2 Češi, Francouz, Peruánec a Australanka nastoupili do vypůjčeného Mitsubishi směr Llixhat e Bënjës.

Cesta to byla docela náročná s mnohými překážkami. Jednou z nich byla obrovská vybagrovaná díra, přes kterou se nedalo projet. Stavební pracovníci nám řekli 10 minitss, rychle zahrabali díru (aby se neřeklo) a mohli jsme jet dál. (zkrátka Albánie). Takové ponaučení/historka pokud pojedete do Albánie – Francouz byl milovník psů a při čekání na zakopání díry před námi stálo nákladní auto a na korbě byl roztomilý malý pejsek a stádo ovcí. Theo vystoupil z auta a chtěl si zkrátit čas focením pejska. Majitel toho vozu si však vyložil situaci trochu jinak: “Co si to dovoluje fotit mi SPZku“ a tak s vraždícím pohledem vystoupil z auta a my mysleli, že Francouze vidíme naposledy. Ten mu však ukázal, že opravdu fotil pouze psa, oba se zasmáli, a jelo se dále.

Termální prameny

Termální prameny jsou uprostřed ničeho a je dost dobře možné, že zapomenete někde odbočit nebo se vám zblázní navigace. Pokud uvidíte z dálky karavany a outdoorové terénní auta, jste na správném místě. Jako 1. vaše oči spatří krásný kamenný osmanský most Benja, který je stále ve velmi dobrém stavu! Pokud půjdete do středu mostu, můžete pořídit brilantní fotografie řeky a okolní krajiny. Tento most je také známý jako Most soudce (Ura e Katiut). Turecké slovo „Katiut“ znamená „soudce“ a existuje příběh, že zatímco byla Albánie pod tureckou okupací, soudce spadl z mostu a byl zabit. Pokud budete mít štěstí můžete vidět “kozí“ show. Zhruba stovka koz každou hodinu, spolu s pastevcem a jeho psi překračují most a je to skutečně unikátní podívaná.

U mostu naleznete 2 termální prameny, jeden takový menší, skromnější a druhý větší, který připomíná infinity pool v luxusních hotelech. Teplota vody záleží podle síly pražícího slunce, ale měla by být okolo 27 stupňů Celsia. Pokud by jste chtěli být více dobrodružní můžete se vydat na trek/hike/horolezectví skrz kaňon Langarica, kde se nachází další termální prameny. My jsme to však nestihli. Příště možná přespíme v tomto ráji a vydáme se na pořádnou túru.