USA – Národní parky na západě

Poslední aktualizace 2 týdny autor: Michaela

V tomto článku bych se rád věnoval národním parkům západního USA, tedy hlavním turistickým atrakcím čtyř států – Kalifornie, Arizony, Utahu a Nevady.

Když dnes vyrážíme na cesty s dnes už ženou, naší výbavou jsou 2x Sony a k tomu 4 objektivy, kinofilmový Olympus, Pentax ze začátku milénia, Gopro, dron, a stativ k tomu. V roce 2013 jsme ale s tátou fotili na starém kompaktním "Soňáku" a slovo kompozice mi ještě vůbec nic neříkalo – takže snad mi po prvních snímcích neutečete. Parky jsou v článku seřazené podle data návštěvy, a pokud byste se i vy chystali tato místa navštívit, počítejte zhruba se čtrnácti dny. Pokud máte rádi nekonečně rovné silnice a pocit naprosté volnosti, tenhle roadtrip vám můžu jen a jen doporučit.

Národní park Saguaro

Najdete ho poblíž města Tucson v americké Arizoně. Park chrání jedinečný ekosystém, ve kterém se vyskytují unikátní rostlinné i živočišné druhy.

Jako "králové pouště" bývají označovány obrovské kaktusy Saguaro, po kterých je park pojmenován a které dorůstají výšky až 15 metrů (výjimečně i více). V tomto parku jsou běžné i kaktusy vážící po plném nasáknutí vodou několik tun. Tempo růstu se přitom v průběhu života kaktusu dramaticky mění – v prvních osmi letech naroste mladá rostlinka jen o pár centimetrů celkem, teprve později se růst zrychluje, v průměru na několik centimetrů ročně. Kaktusy se dožívají až 200 let a paže jim začínají růst obvykle až po padesáti až sedmdesáti letech života. Výšku jim docela závidím.

Panuje zde extrémní klima, teploty v létě dosahují až k 50 °C a povrch skal se dokáže rozpálit na neuvěřitelných 90 °C. Sundal jsem si na chvilku boty a připadal jsem si jako fakír chodící po rozpálených uhlících.

Během roku zde spadne jen minimum srážek, na některých místech neprší dokonce vůbec. Mezi létem a zimou panují obrovské teplotní rozdíly – v zimě nebývají ničím zvláštním ani teploty pod bodem mrazu.

Kaktusy se však těmto extrémním výkyvům dokázaly skvěle přizpůsobit. Jejich povrch chrání silná pokožka a ostré trny, náporům větru čelí díky mohutné vnitřní kostře a jejich dužnaté tělo dokáže díky harmonikovitým záhybům pojmout přes 900 litrů vody – zásobu, která jim za příznivých podmínek vystačí i na celý rok bez deště. To věděli už dávno místí indiáni, kterým kaktusy sloužily jako zdroj tekutin. Dnes jsou kaktusy nepostradatelné i pro řadu živočichů, kterým nahrazují stromy – hnízdí v nich ptáci, netopýři, drobní hlodavci i řada druhů hmyzu, chránění před predátory i extrémními teplotami.

Na ochranu těchto jedinečných skvostů pouštní přírody byl v oblasti zřízen národní park. S rozvojem lidské činnosti totiž kaktusům hrozilo stále větší nebezpečí zániku – příchod bílých osadníků a rozmach zemědělství vedl k rozsáhlému ničení původní vegetace. Díky chráněným parkům a rezervacím se dnes stav postupně vrací zpět k přirozené rovnováze.

Vstupné: Záleží, zda do parku cestujete autem, nebo přijdete pěšky. Autem zaplatíte 25 USD za vozidlo a další vstupné se už neplatí. Pěší návštěvníci platí 15 USD za osobu (děti do 16 let mají vstup zdarma).

Národní park Grand Canyon

V rodném jazyce místního kmene Navajo: Bidááʼ Haʼaztʼiʼ Tsékooh, no zkrátka ikona celé Ameriky, a právem jsou na ni hrdí! Jakožto milovníci létání jsme si nemohli nechat ujít let letadlem přímo nad kaňonem. Za podstatně vyšší cenu máte navíc možnost letět helikoptérou přímo dovnitř. Celý život jsem si myslel, že už zmiňovaný GC leží uprostřed pouště a kolem nic nenajdete – opak je však pravdou, všude kolem jsou lesy.

Oblast byla tisíce let trvale osídlena domorodými Američany, kteří v kaňonu a jeho mnoha jeskyních stavěli osady. Lidé z Puebla považovali Velký kaňon za svaté místo a putovali k němu jako na pouť. Prvním Evropanem, o kterém je známo, že Velký kaňon spatřil, byl Španěl García López de Cárdenas, jenž sem dorazil v roce 1540.

Můžete si tu prohlédnout téměř dvě miliardy let geologické historie Země. Jeho rozměry jsou skutečně jedinečné – dlouhý je 446 km, místy široký až 29 km a v nejhlubších místech dosahuje hloubky přes 1 800 metrů. Po miliony let jej vytvářela řeka Colorado se svými přítoky. Grand Canyon je tak impozantní, že je viditelný dokonce i z vesmíru. Každý rok park navštíví téměř 5 milionů turistů.

Pěší túry údolím kaňonu jsou určeny jen pro zdatné turisty, překonávání kaňonu je velmi populární i mezi špičkovými sportovci. Pro nezkušené turisty je však kaňon také velmi nebezpečný. Od konce 19. století zde zahynulo již několik stovek lidí a každoročně bývají vyhlašovány rozsáhlé pátrací akce po ztracených lidech, kteří se snažili údolí překonat a přecenili své síly. Signál dole nehledejte – pokud se dolů vydáte, jste tam už jenom vy proti přírodě.

Přestože může GC na první pohled působit jako něco na styl Karlova mostu, doporučujeme ho navštívit – lidé se totiž rychle rozutečou po vyhlídkách a není to zdaleka tak zahlcené, jak by se mohlo zdát. A pokud ještě přijedete na otvíračku, budete si ho užívat prakticky jen pro sebe.

Vstupné: Opět záleží na způsobu dopravy. Autem zaplatíte 35 USD, pěší návštěvníci platí 20 USD na osobu.

Monument Valley & Valley of the Gods

Park je známý množstvím červených pískovcových skalních útvarů. Jde převážně o tvary označované jako svědecké a stolové hory ("buttes" a "mesas"), z nichž nejvyšší dosahují až 300 metrů nad údolní plošinou. Oblast se nachází na jižní hranici státu Utah se severní Arizonou, nedaleko Four Corners.

Území spadá do Navažské autonomní oblasti (Navajo Nation) a je nejlépe přístupné z americké mezistátní silnice číslo 163. Jde o turisticky velmi atraktivní místo, hojně navštěvované lidmi nejen z USA, ale i z celého světa. Zdejší romantická krajina mnohokrát posloužila jako exteriér při natáčení řady amerických filmů, ať už dobrodružných, nebo westernových.

Vzhledem k tomu, že se celé území nachází v autonomní indiánské rezervaci, platí zde zvláštní právní předpisy a pro vstup je nutné zaplatit vstupné. Pokud jste ve větší skupině, můžete se svézt džípem – místní indián vás bude chtít natáhnout astronomickou částkou.

Nepamatuji si přesně kolik to bylo, ale řekněme, že jsme smlouvání srazili z osmdesáti dolarů na třicet – pořád pořádná pálka, ale žijeme jen jednou. Zaveze vás přímo do srdce národního parku, cestou vám vysvětlí místní styl života a zazpívá tradiční píseň. Projíždíte to o sto šest po písečných dunách a vy si přitom užíváte západ slunce a pořádnou masáž zadku.

Vstupné (Monument Valley): Ceny se na Navažském kmenovém území v posledních letech několikrát měnily, aktuálně počítejte s částkou kolem 15 USD za vozidlo plus 10 USD za osobu a den (děti mají v mladším věku vstup zdarma – přesná věková hranice se rok od roku liší, doporučujeme ověřit před cestou). Území obou národních parků je pod správou kmene Navahů – o cenách za doprovodné služby (jako je právě jízda džípem) se tu tradičně smlouvá.

Goosenecks park

Na okraji hlubokého kaňonu, nad klikatým říčním meandrem známým jako "husí krk", nabízí tento malý státní park působivé výhledy na jeden z nejvýraznějších příkladů zaříznutého říčního meandru na severoamerickém kontinentu. Řeka San Juan se tu klikatí a stáčí v charakteristickém tvaru husího krku, odtud pochází i název parku. Naskýtá se odsud pohled na výsledek 300 milionů let geologické činnosti – řeka San Juan se vine a vyřezává si cestu pouštní krajinou celých 1 000 stop (téměř 300 metrů) pod vámi. Zajímavostí je, že vzdušnou čarou urazí tok necelé tři kilometry, zatímco po proudu díky svým zákrutám naměří přes deset kilometrů.

Vstupné: 5 USD za vozidlo (platí i pro více osob v autě), 2 USD za osobu pro autobusové a komerční skupiny. Pokud zde chcete kempovat, počítejte s poplatkem 10 USD za noc.

NP Capitol Reef

Park nacházející se v jižní části státu Utah je známý především díky pískovcovým útesům a monolitům zasazeným do pouštního prostředí. Převážnou část jeho povrchu tvoří pískovcové monolity, věžičky, útesy, údolí a poušť. Ostře řezané hrany kaňonu vytvořila v průběhu milionů let řeka Fremont.Ze zvířat v parku nejspíše zahlédnete ještěrky, případně ropuchy skvrnité – vzácněji pak i pouštní plazy dalších druhů, kteří se skvěle přizpůsobili drsným podmínkám suchého kaňonu.Napříč celým parkem Capitol Reef roste na 887 druhů rostlin, z nichž více než čtyřicet patří mezi vzácné až endemické druhy vyskytující se pouze zde.

Vstupné: 20 USD za vozidlo, 10 USD za osobu (pěší/cyklisté).

Grand Staircase-Escalante national monument

Je rozlehlá přírodní rezervace na jihu státu Utah. Má rozlohu přibližně 7 600 km² a za národní památku ji v roce 1996 prohlásil prezident Bill Clinton. Na rozdíl od klasických národních parků spadá její správa pod Úřad pro správu půdy (Bureau of Land Management), nikoli pod Národní parkovou službu. Toto místo je proslulé i jako kraj plný paleontologických lokalit se zkamenělinami dinosaurů. Od roku 2000, kdy zde výzkum výrazně zesílil, bylo objeveno velké množství fosílií starých 75 až 76 milionů let, včetně několika desítek zcela nových druhů dinosaurů, jaké se nikde jinde na světě nenašly – mezi nejznámější patří dravý tyranosaurid Lythronax, přezdívaný "král krvavé lázně".

Vstupné: zdarma. Pro kempování je nutné povolení, které je rovněž zdarma.

NP Bryce canyon

Park leží v jihozápadním Utahu. Hlavním rysem parku je Bryce Canyon, který i přes svůj název není kaňon, ale sbírka obřích přírodních amfiteátrů podél východní strany náhorní plošiny Paunsaugunt.Bryce je charakteristický geologickými strukturami zvanými hoodoos, které vznikají opakovaným mrazovým zvětráváním – voda zamrzající a rozpínající se v puklinách sedimentárních hornin usazených kdysi na dně starobylé řeky a jezera – v kombinaci s chemickým rozpouštěním vápence mírně kyselou dešťovou vodou. Právě tady se nachází vůbec největší koncentrace hoodoos na celé planetě. Červená, oranžová a bílá barva skal, daná obsahem oxidů železa, poskytuje návštěvníkům parku naprosto jedinečný a fotogenický výhled.

Vstupné: 35 USD za vozidlo, 20 USD za osobu (pěší nebo cyklisté). Děti do 16 let mají vstup zdarma. Od roku 2026 navíc platí pro zahraniční návštěvníky starší 16 let příplatek 100 USD na osobu, pokud nevlastní roční kartu America the Beautiful pro nerezidenty (250 USD), která tento příplatek pokrývá pro celé vozidlo. Bryce Canyon patří mezi jedenáct národních parků, na které se tento nový poplatek vztahuje.

NP Zion

Jedny z nejkrásnějších scenérií, které jsem kdy v životě navštívil. Na obrázku můžete vidět krásný výhled z Angels Landing na Zionský kaňon.Nepopsatelný zážitek – na vyhlídku vede krásná trasa, ani ne tak obtížná, jak by se na první pohled mohlo zdát. 10/10, jdeme dál, tohle prostě musíte zažít.

Důležitá aktualizace: Od roku 2022 je pro výstup na samotný vrchol Angels Landing (úsek s řetězy od Scout Lookout výše) nutná povolenka, kterou získáte prostřednictvím online losování – buď v sezónní, nebo v denní lotynerii den předem. Bez povolenky se na trasu s řetězy nedostanete, k Scout Lookoutu ale můžete dojít volně i bez ní.

Vstupné: 35 USD za vozidlo, 20 USD za osobu (pěší/cyklisté). Od roku 2026 platí navíc pro zahraniční návštěvníky starší 16 let příplatek 100 USD na osobu, pokud nemají roční kartu America the Beautiful pro nerezidenty.

Před výšlapem si nezapomeňte obout pohodlné boty – čeká vás prudké stoupání, které ale stojí opravdu za to.

Údolí smrti

Národní park, který skutečně dostojí svému jménu. V létě je to opravdu extrém, jen pro představu bylo mi tak moc velký teplo až mi byla zima... Je to nejsušší, nejteplejší a zároveň i nejníže položené místo Severní ameriky. Dne 10. července 1913 zde byla naměřena nejvyšší teplota na světě 56,7 °C (ve stínu). Údolí dostalo anglické jméno teprve v roce 1849, kdy probíhala kalifornská zlatá horečka. Britští průzkumníci ho pojmenovali Death Valley - Údolí smrti, i přesto že v té době na tomto místě byla zaznamenána pouze jedna oběť.

Vstupné: 30 USD za auto (platné 7 dní), 15 USD za osobu (také platné 7 dní)

Valley of Fire state park

Je přírodní rezervace pokrývající téměř 46 000 akrů v Nevadě, a je zároveň nejstarším a nejnavštěvovanějším nevadským státním parkem. Jméno si park vysloužil po charakteristických červených pískovcových útvarech z tzv. aztéckého pískovce, který vznikl zpevněním přesouvajících se písečných dun před 150 miliony let, v období jury. Tyto útvary, centrální atrakce celého parku, se za nízkého slunce často jeví, jako by hořely – odtud i jeho poetický název. Mezi původní obyvatele patřili předci Puebloanů, farmáři z nedaleké úrodné oblasti Moapa Valley. Jejich přítomnost je doložena od roku 300 př. n. l. do roku 1150 n. l. Jejich způsob života zahrnoval lov, sběr potravy i náboženské obřady. Jemné ukázky jejich umění – petroglyfy staré až několik tisíc let – lze dodnes obdivovat na několika místech v parku.

Vstupné: 10 USD za vozidlo, kempování 20 USD za noc.

Národní park Sequoia & Národní park Kings Canyon

Najdeme je v jižní části pohoří Sierra Nevada. Sequoia je po Yellowstonu druhým nejstarším národním parkem Ameriky – byl založen 25. září roku 1890, a to jako vůbec první park na světě zřízený speciálně za účelem ochrany živého organismu. Park dnes chrání největší žijící organismy planety – gigantické sekvoje, které byly v minulosti silně ohrožovány neustálou těžbou dřeva.

V národním parku Kings Canyon roste přibližně 15 800 stromů, v parku Sequoia kolem 8 400 stromů. Sekvoje dorůstají do výšky kolem 80–90 metrů (výjimečně přes 90 m) a průměr kmene může u nejmohutnějších jedinců dosahovat i přes 10 metrů u báze. Stromy chrání až 60 cm tlustá vláknitá kůra bez pryskyřice, díky níž odolávají lesním požárům, škodlivému hmyzu i houbám a dožívají se běžně 2 000 až 3 000 let.

Na území parků se nachází nepřeberné množství pěších tras – celkem zde najdete přes 1 280 km turistických stezek, od nejkratších několikasetmetrových procházek až po legendární 113kilometrovou High Sierra Trail, vedoucí napříč celým pohořím až k vrcholu Mount Whitney, nejvyšší hoře kontinentálních USA. Průzkumy ale ukázaly, že průměrný návštěvník parku se od svého auta nevzdálí více než 100 metrů.

Díky vysoké nadmořské výšce a poměrné odlehlosti hor od okolní civilizace je území parku odpradávna domovem četné divoké zvěře. Spatřit zde můžete medvědy, jeleny, svišti a mnoho dalších druhů.

Vstupné Sequoia: 35 USD za vozidlo, individuálně 20 USD za osobu.

Tímto naši pouť národními parky západu USA uzavíráme – od žhnoucích kaktusů Saguaro přes majestátní hlubiny Grand Canyonu, rudé věže Monument Valley, ohnivé pískovce Nevady až po tisícileté obry v Sequoii. Čtrnáct dní na silnici, stovky kilometrů nekonečně rovných asfaltek a pokaždé úplně jiná krajina za dalším zákrutem – přesně tohle je západ Ameriky.

Když se ohlédnu zpět na to, musím uznat, že realita parků předčila i tu nejdivočejší představivost. Národní parky USA nejsou jen turistická razítka do cestovatelského deníku – jsou to místa, kde si člověk uvědomí, jak nepatrný je proti geologickému času, který tahle místa formoval po miliony let.Pokud váháte, zda se do těchto míst vydat – jednoznačně ano, a čím dřív, tím líp. Konzumovat přírodu tohoto rozsahu jednou za život prostě nestačí. A jestli mě čtete a chystáte se na podobnou trasu, doufám, že vám náš itinerář pomůže naplánovat cestu aspoň z poloviny tak krásnou, jako byla ta naše.