Kostarika na 2 týdny: Itinerář, trasa a naše tipy z cest
Plánujete navštívit Kostariku a máte k dispozici dva týdny? Pak jste tady správně! My jsme se rozhodli tuhle nádhernou středoamerickou zemi procestovat půjčeným autem a za necelé dva týdny jsme toho stihli opravdu hodně. Od aktivních sopek přes vodopády uprostřed džungle až po nádherné pláže Pacifiku a pohodovou atmosféru Karibiku.
A samozřejmě nechyběli ani lenochodi, opičky, tukani a další obyvatelé kostarické džungle, na které jsme se těšili snad úplně nejvíc.V tomhle článku s vámi sdílíme náš itinerář po Kostarice den po dni, včetně ubytování, cen vstupů, míst, která nás naprosto nadchla, i těch, která bychom příště klidně vynechali. Prozradíme vám také, jaké bylo cestování po Kostarice autem a na co si dát při plánování podobného road tripu pozor.
Naše cesta trvala celkem 13 dní včetně příletu a odletu. Pokud tedy plánujete Kostariku na 14 dní, můžete náš itinerář využít jako inspiraci a jeden den navíc si dopřát třeba v La Fortuně nebo na některé z nádherných pláží.Pohodlně se usaďte a pojďte načerpat inspiraci pro vaši další cestu – středoamerická jízda právě začíná!
Kostarika za dva týdny
Obsah článku
Kostarika za 14 dní – přehled našeho road tripu
Pokud máte rádi přírodu, zvířata a aktivní cestování, podobný road trip si zamilujete. Jen počítejte s tím, že Kostarika není úplně malá a některé přejezdy jsou opravdu dlouhé. My jsme například cestu z Uvity na karibské pobřeží absolvovali během jediného dne a příště bychom si ji určitě rozdělili.
| Den | Trasa a hlavní zážitky | Nocleh |
|---|---|---|
| 1 | Přílet do San José, půjčení auta | Alajuela |
| 2 | Alajuela, sopka Poás | La Fortuna |
| 3 | Bogarin Trail, termální řeka, El Salto | La Fortuna |
| 4 | Vodopád La Fortuna, závěsné mosty Mistico | La Fortuna |
| 5 | Most Tárcoles, Playa Mantas, Jacó | Quepos |
| 6 | Národní park Manuel Antonio | Quepos |
| 7 | Dominical, vodopády Nauyaca | Uvita |
| 8 | Surfování, národní park Marino Ballena | Uvita |
| 9 | Dota, Cartago, přejezd na Karibik | Puerto Viejo |
| 10 | Manzanillo, rezervace Gandoca-Manzanillo | Puerto Viejo |
| 11 | Národní park Cahuita | Puerto Viejo |
| 12 | Puerto Limón, San José, vrácení auta | Alajuela |
| 13 | Odlet z Kostariky | — |
Před cestou na Kostariku: letenky, doklady a auto
My jsme do Kostariky letěli přes Kanadu a zpáteční letenky s Air Canada pořídili za super cenu kolem 11 tisíc Kč na osobu. Kanadské elektronické cestovní povolení eTA jsme měli už z dřívějška. Před odletem si vždy ověřte aktuální podmínky vstupu do Kostariky i tranzitu přes Kanadu – požadavky na pas, zpáteční nebo navazující letenku a cestovní povolení se mohou měnit.Půjčené auto nám dalo velkou svobodu, ale nepodceňujte délku přejezdů. Na mapě vzdálenosti vypadají krátce, jenže klikaté silnice, déšť a brzká tma dokážou cestu pořádně protáhnout.
Kostarika autem – náš itinerář den po dni
Den 1 - přílet do San José a půjčení auta
Do San José jsme z Toronta přiletěli kolem 21. hodiny, tudíž už bohužel nebylo moc co vidět. Hned na letišti nás přivítala obří tapeta lenochoda s nápisem Bienvenidos a la experiencia pura vida! Kontrola probíhala naprosto pohodově – nic po nás nevyžadovali a po vystání celkem dlouhé fronty jsme byli konečně volní objevovat zemi lenochodů. Auto jsme měli domluvené skrze WhatsApp u jednoho pána, který na nás už čekal v příletové hale. Pokud budete chtít, rádi předáme kontakt.
NÁŠ TIP: Pokud stejně jako my přiletíte do Kostariky až večer, doporučujeme první noc strávit v Alajuele. Nachází se kousek od mezinárodního letiště a nemusíte se hned po dlouhém letu vydávat na několikahodinový přejezd. My jsme si půjčili auto rovnou po příletu, ale pokud se vám nechce řídit za tmy, můžete si ho vyzvednout až následující den.
Kde se ubytovat v Alajuela?
Jako první ubytování jsme zvolili hned městečko u letiště – Alajuela. Jedna noc pro dva se snídaní nás vyšla na 1020 Kč. Pokud byste si nechtěli pronajímat auto hned takhle po příletu, tak navíc nabízí letištní shuttle za rozumnou cenu. Moc doporučujeme Alice y Juancito Boutique Hotel.
Den 2 – Alajuela, sopka Poás (Volcán Poás)
Jak už název napovídá, jedná se o sopku – celkem hodně aktivní sopku. Co jsme tak koukali, sopka byla v době, kdy jsme si informace zjišťovali, velmi aktivní a park byl dokonce na nějakou dobu uzavřený. Vstup je třeba rezervovat pouze online (na místě nemáte možnost zakoupit v kiosku). My jsme to kvůli počasí samozřejmě nechávali na poslední chvíli a dopadlo to tak, že jsme rezervovali na Wi-Fi před vstupem do parku. Cestou na vulkán není totiž absolutně mobilní signál, ale na tyto případy jsou připravení.
Vulkán Poás
Hned u brány mají silnou Wi-Fi, kde si lístek můžete koupit. My jsme za vstup pro nerezidenta zaplatili cca 15 USD/osoba (cena z naší cesty 2024). Na místě je ještě potřeba zaplatit za parkování cca 5 USD. Vstupenky koupíte na stránkách SINAC.
Nejprve to s počasím vypadalo dost bledě. Z kráteru nebyl vidět doslova ani metr.. ale trpělivost výhledy přináší a nakonec to byl opravdu wow zážitek. Kolem vulkánu najdete krásně upravenou stezku, kde jsme si užili perfektní procházku za zvuků bouřky. Po cca třech kilometrech jsme se dostali k dalšímu kráteru, kde se dnes nachází jezírko.
Po návštěvě národního parku nás čekal přejezd, a to do oblasti La Fortuna. Nenechte se zmást – Google mapy ukazují cca 75 kilometrů, ale cesta nám po těch klikatých silnicích zabrala téměř tři hodiny. Byl listopad a sluníčko zapadalo už kolem 17. hodiny – pak byla opravdu doslova černočerná tma.
Kde se ubytovat v La Fortuna?
Jak ubytování jsme na následující 3 noci zvolili Catarata Eco Lodge a musím uznat, že je to jedno z nejkrásnějších ubytování, kde jsme kdy byli. Jedná se chajdy s výhledem na vulkán Arenal.. a to opravdu dechberoucím výhledem. Tři noci se snídaní (skvělou snídaní) nás pro 2 vyšly na necelé 4 000 Kč.
Den 3 – La Fortuna: lenochodi, termální řeka a El Salto
Díky časovému posunu se nám dařilo extrémně brzo vstávat, takže jsme už kolem 5. ráno byli na nohou a užívali si zvuky džungle. Snídaně se podávala kolem sedmé a byla naprosto výborná. Navíc měli přímo u snídaňového altánku krmítko pro ptáky a to byla opravdu dokonalá podívaná.
Bogarin Trail – kde jsme viděli první lenochody
První den v La Fortuně jsme začali návštěvou parku Bogarin Trail a doufali, že konečně spatříme to, pro co jsme přijeli – pana lenochoda. Za prohlídku bez průvodce jsme zaplatili cca 18 USD (můžete se na stejnou vstupenku vrátit v průběhu dne několikrát). I bez průvodce jsme hned po pár metrech viděli spooustu zvířat! Hned tematicky, jako první, se v korunách stromů vysoko nad námi objevil rozkošný lenochod.Je to takový cca dvoukilometrový okruh džunglí, kde když dáváte hodně dobrý pozor, hodně uvidíte. Za dopoledne jsme viděli dva lenochody, pásovce, kolibříky, ještěrky, žabky, obří mravence i baziliška. Na první den v kostarické polodžungli docela dobrý, ne? 🙂 Jen tedy ještě doporučíme repelent s sebou – je tam hodně komárů.
El Chollín – termální řeka zdarma
Cestou z Bogarin Trail jsme u silnice viděli pána, který prodával čerstvé kokosy. Takže jsme samozřejmě neodolali na krátkou zastávku a vyrazili dál. Naší další zastávkou byla termální řeka El Chollín, která vede skrze džungli. Vstupné se tu neplatí, ale je třeba zaplatit za parkování, a to i podél silnice (cca 5 000 colones v roce 2024). Pokud byste nechtěli tohle koupání v dicočině můžete vyrazit do některého z termálních resortů, které se nachází v okolí a nabízí klasické termální bazénky. Každopádně za nás to byl fajn zážitek.
El Salto rope swing
Zbytek dne jsme už pak jen brouzdali po městečku a vyrazili také k místu El Salto Rope Swing. Což je taková nebezpečná houpačka do řeky. Vypadá to suprově, nicméně v době naší návštěvy byla řeka hodně rozvodněná a nikdo se nekoupal/nehoupal.
Den 4 – Vodopád La Fortuna a závěsné mosty Mistico
Před odletem na Kostariku nám někdo dával nevyžádanou radu, že by se na oblast La Fortuna vykašlal. Za nás to ale byla jedna z nejkrásnějších oblastí, co jsme na Kostarice viděli… takže se člověk opravdu nesmí nechat ovlivnit.
Vodopád La Fortuna
Hned na otevíračku jsme vyrazili k vodopádu La Fortuna, který se nacházel jen pár kilometrů od našeho ubytování. Vstupenky stačilo zakoupit až na místě za cenu 18 USD/osoba. Ty vstupy jsou v Kostarice obecně docela pálky, ale když už tam člověk je, tak to dá. Zase se jim musí nechat, že to zázemí kolem vodopádu bylo opravdu špičkové – pítko, toalety, převlékárny a hlavně udržované schody dolů. K vodopádu je to cca 500 schodů.
Kvůli vytrvalým dešťům byl vodopád opravdu silný a byl to neskutečný zážitek. Strávili jsme tu skoro celé dopoledne a většinu času jsme tam byli téměř sami. Když je proud vodopádu příliš silný, dá se koupat jen v řece vedle. Rozhodně doporučujeme boty do vody s sebou.
Ochutnejte skvělý kafe, které mají ve stánku u parkoviště (chajda s nápisem Specialty coffee).
Mistico Hanging Bridges – závěsné mosty u Arenalu
Další zážitek není pro slabé povahy, aneb zde jsem překonala svůj strach z výšek :). Vyrazili jsme totiž do parku Arenal Hanging Bridges, kde chodíte po mostech a závěsných mostech a cestou si užíváte výhledy na majestátní vulkán Arenal. Vstupenka na osobu za 32 USD – k tomu jsem byla hodně skeptická, ale nakonec to za to absolutně stálo. Kvůli nedobré předpovědi tam bylo málo lidí a skvěle jsme si to užili i s lehkým tropickým deštíkem. Najdete tam dva okruhy – kratší cca 1,5 km a delší cca 3 km. Je nutné mít s sebou pevné boty. Nejdelší závěsný most má cca 95 metrů a pod vámi je propast 45 metrů. Opravdu je to neskutečný zážitek. Moc doporučujeme! Cestou k východu jsme navíc úplně náhodou spatřili rodinku opiček kousek od nás a byl to nádherný zážitek.
Den 5 – Tárcoles, Playa Mantas, Jacó a Quepos
Po snídani jsme se rozloučili s naším nádherným ubytováním a čekal nás dlouhý přejezd k pobřeží až do naší cílové destinace Quepos.
Most Tárcoles – pozorování krokodýlů
Jako první zastávku jsme zvolili most v Tárcoles. Z Catarata Lodge vzdálený asi 170 kilometrů, což nám zabralo cca tři a půl hodiny jízdy. Zaparkovali jsme u zdejší kavárny, kde jsme vyzkoušeli vynikající horkou čokoládu a vydali se na most. Tárcoles je známé právě díky Crocodile Bridge přes řeku Tárcoles. Kvůli dešťům byla hladina řeky hodně vysoko, ale i tak se nám podařilo dva pořádné krokodýlí fešáky spatřit. Normálně jich tam prý ale bývá k vidění mnohem více.
Playa Mantas a letovisko Jacó
Nastal čas se seznámit s Pacifikem! Naší další zastávkou byla krásná pláž Playa Mantas, která leží cestou do letoviska Jacó. Auto se dá zaparkovat přímo u pláže za dobrovolný peněžní příspěvek, ale pozor na opičky. Nechali jsme asi minutu nepozorovaně otevřený kufr a hned proběhl nálet na naše datle. Dá se říct, že jsme poprvé byli okradeni opicí. Pláž je to opravdu krásná, moc doporučujeme.. ale pozor na věci – opice jsou vám schopné otevřít batoh.
Naší další krátkou zastávkou bylo americké letovisko Jacó a když píšu americké, tak doslova. Tolik Američanů jsme za celou dobu nepotkali, jako za hodinku tady. V Jacó jsme dali další kávovou zastávku a omrkli jsme zdejší vyhlídku na město, odkud se krásně dají pozorovat pelikáni.
Kde se ubytovat v Quepos?
Do naší cílové zastávky Quepos jsme dorazili za černočerné tmy. O to šílenější byl výjezd k našemu ubytování, kam vedla naprosto příšerná šutrovitá cesta. Jinak bylo ubytování super – krásný výhled na moře a pěšky se dalo dojít do centra. Za dvě noci pro dvě osoby v ubytku Vista del Pacifico jsme zaplatili 1 400 Kč. V Quepos také moc doporučujeme bombastickou restauraci Soda Sanchez, kam jsme chodili každý den. Jinak se ve městečku každý pátek dá navštívit trh s ovocem.
Den 6 – Národní park Manuel Antonio
Ubytování v Quepos jsme nezvolili jen tak náhodou, kousek odsud se totiž nachází národní park Manuel Antonio. Vstupenky si rozhodně rezervujte předem, četli jsme, že v sezoně je vyprodáno na několik dní dopředu. My jsme kupovali cca den předem, opět na stránkách SINAC. Za vstupenky jsme tehdy zaplatili 25 USD na osobu.Parkovat můžete kousek od vstupu (za poplatek cca 3 000 colones na celý den). Při naší návštěvě kontrolovali batohy a platila přísná pravidla pro vnášení jídla a plastových obalů. Podél hlavní cesty v parku jsme našli pítka. Toalety byly na začátku a pak až u pláže
Původně jsme si vybrali prohlídku bez průvodce a poprvé se to nevyplatilo. Hodinu jsme koukali a viděli jenom hada. Pak jsme došli zpět na hlavní cestu a rozhodli se zainvestovat do průvodce cca 800 Kč/osoba. Bylo to super rozhodnutí. Hodně zvířat bylo vysoko v korunách, nebo tak miniaturních, že bychom je bez průvodce neobjevili. Prohlídka trvala něco přes hodinu, pak jsme po parku chodili sami.
Spoustu zvířat jsme spatřili i bez průvodce na Punta Catedral (včetně nádherných jelínků) a na místních plážích byli všude ještěři. Uvnitř parku najdete i nádherné pláže. Na jedné z nich nám metr nad hlavou vesele vychrupkával lenochod, kterého jsme asi hodinu pozorovali.V parku jsme strávili úplně celý den a moc doporučujeme. Je tam obrovské množství zvířat, které sice musíte nějakou dobu hledat, ale opravdu to pak stojí za to.
Vyplatí se průvodce v Manuel Antonio? Za nás ano. Sami jsme nejdřív skoro žádná zvířata neviděli, ale s průvodcem se to úplně změnilo. Pokud je vaším hlavním cílem pozorování zvířat, doporučili bychom do něj investovat.
Den 7 – Dominical a vodopády Nauyaca
Ráno jsme vyrazili do předraženého baru El Avion, kde jsme si dali snídani s nádherným výhledem. Je to spíš takové insta místo hoodně zaměřené na americké turisty, s čím jsme počítali. Zároveň ale zase zajímavý zážitek a kouzelná lokalita 🙂 Hned vedle jsme viděli nad silnicí spát lenochoda. Najednou nám přes cestu přeletěl tukan (ano, tukan!). Nastal čas se přesouvat do naší další cílové destinace, kterou je surfařská Uvita.
Dominical – surfařské městečko
Cestou do Uvity jsme se zastavili v cool surfařském městečku Dominical, kde jsme se konečně odhodlali k zakoupení lekce surfu na další ráno. Městečko jsme si prošli – mají tu strašně zajímavé obchody a podniky.
Vodopády Nauyaca
No a nastal čas vyrazit k jednomu z hlavních highlightů celé cesty do Kostariky. Vydali jsme se k vodopádům Nauyaca! Je nutné si udělat online rezervaci a následně zaplatit za vstup v kanceláři, kde se zároveň nahlásíte jako návštěvník. Za pět dolarů jsme si přikoupili parkování. Vstupenka k vodopádům je 10 USD/osoba. Od parkoviště vás čeká cesta asi 4 kilometry v jednom směru – cestou jsou šutry a bláto, takže doporučujeme pořádné boty. U vstupu k vodopádům najdete převlékárny, toalety a pítka s pitnou vodou. K vodopádům je opět potřeba sejít velké množství schodů. Rozhodně musíme uznat, že jsou to jedny z nejkrásnějších vodopádů, které jsme kdy viděli. U vodopádů se dá krásně vykoupat – opět doporučujeme boty.
Kde se ubytovat v Uvitě?
Na závěr dne jsme se ubytovali v Uvitě, kde jsme strávili dvě noci v hotelu Tropical Beach. Ty nás vyšly na 2 245 Kč za obě osoby. Ubytko mělo bazén a super polohu hned u vstupu do národního parku.
Den 8 – Surfování a národní park Marino Ballena
Hned ráno jsme vyrazili na lekci surfování do Dominicalu, kterou jsme si zakoupili předchozí den. Soukromá dvouhodinová lekce s instruktorem, svačinou a zapůjčením veškerého vybavení nás vyšla na 60 USD/osoba. Bylo to naprosto skvělý (i když to zpětně porovnáme s Marokem, tak Kostarika vítězí na plné čáře). Jako absolutní začátečníci jsme byli schopni se na surf postavit a dokonce jsme sami sjeli spoustu vlnek.
Dominical je prý jedna z nejlepších pláží na surfování. Pokud by vás lekce surfu lákaly, přikládáme odkaz. Jinak pokud máte štěstí, je možné v Dominicalu u pláže vidět papoušky.
Hned po lekci jsme vyrazili na výbornou snídani (fakt top), přímo v Dominicalu – podnik Mongo Congo. V krámku vedle měli super suvenýry za dobrou cenu (asi nejlepší, co jsme za celou cestu našli).
Národní park Marino Ballena a velrybí ocas
Po lekci nás čekal národní park Marino Ballena. Tady stačilo zakoupit vstupenky až na místě (šlo jen kartou) a pokud se nepletu, jsou zde dva vstupy. Jeden ze vstupů byl hned u našeho ubytování, byli jsme tam téměř sami a mohli se procházet po nekonečné pláži, aniž bychom potkali živáčka. Cesta k velrybímu ocasu (pobřežní útvar) je od prvního vstupu asi 3 km dlouhá a je nutné přebrodit takovou malou říčku (ta je u druhého vstupu), na kterou pozor – za rohem si hezky pochrupával krokodýl. Spoustě lidí toto absolutně nedochází a vesele si těsně vedle řeky polehávali na dece. Když je sezona, je možné v tomhle národním parku pozorovat velryby. K naší smůle zrovna sezona skončila. Cestou z parku jsme na stromě viděli papoušky, a to byla nádhera!
Den 9 – Z Uvity ke Karibiku přes Dotu a Cartago
Devátý den nás čekal dosud největší přejezd, a to na karibskou stranu Kostariky, kde jsme plánovali strávit následující 3 noci. Pro představu jsme přejížděli cca 500 kilometrů a cesta bez zastávek zabere cca 10 hodin. Pokud bychom měli více času, tak si ji určitě rozdělíme na dva dny, protože řídit na Kostarice za tmy.. to vážně nechcete.
Dota – vesnice kávě zaslíbená
Tip na městečko Dota jsme dostali od našeho nového kamaráda, kterého jsme potkali při cestě na Nauyaca Falls. Jakožto milovníci kávy jsme lepší tip snad ani nemohli dostat. Dota je malé a moc malebné městečko, kde můžete ochutnat vynikající kávu, prohlédnout si uličky a zajímavý kostarický hřbitov. Pokud budete mít čas, vřele doporučujeme si tady udělat zastávku a navštívit Cafeteria Coopedota. My jsme si tu nakoupili i zásobu kávy do ČR.
Cartago – bývalé hlavní město
Bývalé hlavní město Kostariky není nijak zvlášť krásné.. alespoň my jsme z něj neměli takový pocit. Nicméně pokud jej máte po cestě, doporučujeme se zastavit alespoň u nádherné baziliky. Jedná se o poutní místo, kam vyráží poutníci ze San José, aby uctili Černou Madonnu, známou taktéž jako La Negrita.
V rámci procházky můžete zamířit i na nedaleké hlavní náměstí a podívat se na Cartago Ruins.Auto doporučujeme zaparkovat na některém z hlídaných parkovišť. Nejprve jsme zaparkovali podél silnice, ale kolem se pohybovala taková zvláštní individua, že jsme raději přeparkovali kousek za baziliku. Pokud byste měli extra čas, můžete z Cartaga vyrazit na nedalekou sopku Irazú.
Kde se ubytovat v Puerto Viejo?
No a z Cartaga už nás čekal jenom nekonečný přejezd do Puerto Viejo de Talamanca, kam jsme dorazili po úporné cestě za tmy. Na následující 3 noci jsme zvolili krásný butikový hotel Saranda Boutique Hotel. Ubytování na 3 noci se snídaní nás vyšlo na cca 6 000 Kč.
Co bychom změnili? Tohle byl náš nejnáročnější přejezd. Pokud máte na Kostariku plných 14 dní, den navíc bychom využili právě na rozdělení cesty mezi Pacifikem a Karibikem. Řídit po setmění po tak dlouhém dni nebylo nic příjemného.
Den 10 – Manzanillo a přírodní rezervace Gandoca-Manzanillo
Další den ráno, po výborné snídani, jsme vyrazili objevovat okolí. Naší první zastávkou bylo malé městečko Manzanillo a jeho krásná divoká pláž s vrakem lodi. Doporučujeme si tady udělat alespoň krátkou procházku.
Následně jsme vyrazili do národní přírodní rezervace Refugio Nacional de Vida Silvestre Gandoca-Manzanillo. Žádný oficiální vstup se zde při naší návštěvě neplatil, nicméně jsme se museli zapsat do knihy návštěv a mohli dát dobrovolný příspěvek (což se i očekávalo). Najdete tu nádherné divoké pláže a příležitost pozorovat spoustu zvířat. Právě tady jsme konečně byli schopni pozorovat rodinku tukanů (dokonce je i vyfotit!), lenochoda, obrovský pavouky (fuj) a spoustu dalších tvorů! Kousíček za vstupem se nachází toalety. Jinak určitě doporučujeme pevné boty, často jsme lezli skrze bahno.
Puerto Viejo de Talamanca – karibská atmosféra
Puerto Viejo je městečko s totálním karibským vibe, kde nám snad každých pět metrů někdo nabízel trávu. Najdete tady spoustu super krámků se suvenýry, stánků s jídlem a konečně to tady trošku žije. Za nás asi nejlepší kostarické městečko, co se vyžití týče. Konečně jsme si večer mohli zajít poslechnout hudbu a dát si naši oblíbenou margaritu. V okolí najdete spoustu pláží a za nás je to asi ideální místo, kde se ubytovat v karibské části Kostariky.
Den 11 – Národní park Cahuita
Další den jsme vyrazili do národního parku Cahuita, který se nachází nedaleko městečka Puerto Viejo, kde jsme byli ubytovaní. Do parku vedou dva vstupy, doporučujeme jít hlavním vstupem a vylézt z parku tím druhým. U vstupu jsme zaplatili 5 USD a zapsali se do knihy návštěv. V parku jsme úplně v pohodě strávili celý den.
Viděli jsme dva druhy opiček, lenochody, mývala, nosála a další. Určitě si nezapomeňte vzít plavky, protože tu je spoustu krásných pláží ke koupání. Dejte si pozor na opice, které lidem lezou do batohů a kradou jídlo. V parku jsme nachodili něco kolem 10 kilometrů, ale bohužel to nebyla okružní trasa. Vyšli jsme druhým vchodem, odkud nás za pár colónů odvezl místní autobus k prvnímu vstupu a našemu autu.
Den 12 – Puerto Limón, San José a návrat do Alajuely
Dvanáctý den nás čekal opět zdlouhavý přejezd k letišti do městečka Alajuela, a tak jsme si cestu trošku rozložili. Cestou jsme se vydali do města Limón, protože bylo relativně po cestě. Pokud bych měla být upřímná – jestli tohle město vynecháte, absolutně o nic nepřijdete. Udělali jsme si tedy jen krátkou procházku v centru směrem do přístavu a byl čas vyrazit zase dál.
San José – krátká zastávka v hlavním městě
Po dlouhém přejezdu jsme konečně dorazili do San José, na které nám nezbylo moc času. Auto jsme nechali na hlídaném parkovišti nedaleko centra a vyrazili do ulic. Začli jsme tím, že jsme si prošli místní tržnici, pokračovali jsme k nápisu SJO a zašli na kafe. Pokud bych měla být upřímná, v San José bych moc času netrávila.. na Kostarice existuje spousta krásnějších míst. Naši procházku ukončila obrovská průtrž mračen, a tak přišel čas vyrazit do Alajuely a vrátit auto.
Večer jsme strávili tam, kde to všechno začalo (a to doslova)! Vrátili jsme auto a ubytovali se ve stejném ubytování jako první noc. Večer jsme zašli do supermarketu nakoupit poslední suvenýrky a dopřáli jsme si mexickou véču 🙂
Stojí San José za návštěvu? Pokud vás stejně jako nás láká hlavně příroda, na krátký itinerář bychom hlavnímu městu nevěnovali moc času. Samozřejmě záleží, jestli vás baví muzea, města a místní kultura.
Den 13 – návrat domů přes Montreal
Třináctý den nastal čas se rozloučit s nádhernou Kostarikou. Konec naší cesty přišel právě včas, protože po našem odjezdu se strašně zkazilo počasí a spousta národních parků se na čas uzavřela. Třináctý den jsme strávili přestupem v kanadském Montreálu, což jsme si náramně užili. Ale o tom příště!A tím naše dobrodružství skončilo. Za necelé dva týdny jsme stihli sopky, vodopády, národní parky i obě pobřeží. Bylo to intenzivní, ale na tuhle cestu budeme ještě dlouho vzpomínat!
Kolik stojí Kostarika na dva týdny?
Kostarika rozhodně nepatří mezi nejlevnější destinace, ale za nás to stálo za každou korunu! Za letenky, ubytování, půjčené auto, vstupy a lekci surfování jsme zaplatili přibližně 28 600 Kč na osobu. K tomu je samozřejmě potřeba připočítat ještě jídlo, benzín a další drobné výdaje. Berte proto náš rozpočet jako orientační představu o tom, kolik může podobný road trip po Kostarice stát.
| Zpáteční letenka z Mnichova (Air Canada) | 11 000 Kč |
| Vstupy a lekce surfování | 3 500 Kč |
| Ubytování | 7 850 Kč |
| Půjčení auta | 6 250 Kč |
| Celkem na osobu | 28 600 Kč |
Kostarika pro nás byla zemí nádherné přírody, úžasných zvířat, dobré kávy a spousty zážitků. Pokud máte rádi aktivní dovolenou, určitě si ji zamilujete. A pokud se rozhodnete vyrazit podle našeho itineráře, napište nám, které místo vás nadchlo nejvíc! Na závěr se můžete podívat na sestřih našich zážitků z Kostariky, aneb co vás čeká, pokud pojedete podle našeho itineráře.
