Kosovo - Na výlet do Kosova? Proč ne!

Když Ráďa přišel se zajímavým zjištěním, že Skopje (hlavní město Severní Makedonie, kam jsme měli namířeno), se nachází „jen“ 90 km od Prištiny (hlavní město Kosova) – byl náš plán na jeden z výletů téměř jasný. Protože přeci, „Kdo z našich kamarádů někdy byl v Kosovu? A kdo z nich se tam vůbec podívá?! “ Reakce našich rodin byla prakticky totožná „Kosovo? Tam se ještě válčí ne ? A co tam ? “ Ťukali si na čelo.. Jenomže my velmi rádi boříme mýty, obzvlášť mýty našich rodičů (haha, podobná reakce byla před cestou do Gruzie) . Především rádi poznáváme místa, kam moc lidí nejezdí.

Ano, v Kosovu byla válka před 20 lety, ale to neznamená, že je tam stále nebezpečno .. kvůli těmto „předsudkům“ by se člověk na spoustu zajímavých míst vlastně nikdy ani nepodíval. I my v Čechách válčíme každé odpoledne o místo v metru, ale to neznamená, že se je čeho bát.

I tak naše první krůčky v plánování kosovského výletu vedly na naše oblíbené stránky www.cestolet.cz, kde si ověřujeme situaci (DOPORUČUJEME). Byli jsme velice překvapeni Vysoká bezpečnost 4/5 – „Pozor v horách, občasný výskyt minových polí“ pohoda ne? V tu dobu to jen tak mimochodem ukazovalo vyšší bezpečnost než ve Francii.

Kosovo = Cesta pro dobrodruhy !

Na tenhle jednodenní výlet jsme vyrazili ze Skopje v Severní Makedonii. Lístky se nedaly nikde koupit předem, a tak jsme časně ráno vyrazili na autobusové nádraží (které se nachází doslova pod mostem). Vyčkali jsme frontu k okýnku a naivně se zeptali „English ?“ po nechápajícím výrazu přišla česká fráze s ruským přízvukem “ Bus, Priština dneska?“ A rázem jsme stáli s vytouženými lístky v ruce. Bohužel ani jeden z nás před návštěvou Makedonie nepředpokládal, že na Balkánu je vlastně něco jako azbuka.. Museli jsme jen doufat, že opravdu jedeme do Kosova.

Protože jsme toho celkově moc za tento týden nenaspali, neskutečně jsme se těšili až si dáchneme v klimatizovaném autobuse. Realita byla od klimatizovaného autobusu hoodně daleko.. K autobusové zastávce totiž přijel takový rozpadlý nabouraný Minivan, který by mohl dělat spoj leda tak do šroťáku. Tohle nás ale vlastně na cestách baví, to vzrůšo.. jestli tam s motorem o výkonu sekačky na trávu vůbec dojedete. Pásy to samozřejmě nemělo a řidič možná ani neměl řidičák.. Po cestě jsme přibrali pár kosovských pasažérek, co si zajely na shopping do Skopje a jelo se.

Jak je to na hranicích ?

Ten nejúsměvnější zážitek z celé cesty přišel až na kosovských hranicích. Krátce před nimi jsme do formuláře museli zapsat naše jméno, národnost a číslo pasu. Náš pan řidič pak vystoupil a šel si promluvit s mračící se celní správou. Po té vážným tónem prohlásil cosi v makedonštině a sedačku po sedačce vybíral bankovky. Tady vlastně zafungoval taky takový náš předsudek. Vyděšeně jsme se na sebe podívali a řekli si „Úplatek! Kolik to asi bude, abychom prošli?“Řidič jen kolem nás prošel a nic nechtěl. Ukázalo se, že žádná z shopperek, které přiskočily cestou, ještě neplatila lístek. Jednou jsme museli z „autobusu“ vystoupit a obdrželi jsme od celníka slušivé razítko do cestovního pasu. Kontrola proběhla úspěšně a hurá na cestu!

Od Kosova jsme neměli opravdu žádná, ale fakt žádná očekávání. Pokud mám být upřímná, čekala jsem díru světa a nechápala, co tam budem celý den dělat. Jen co jsme přejeli hranice, jsme vypozorovali, že všude mezi kopci a minovými poli se staví moderní betonové mosty… a i ta silnice najednou nějak nešramotila. Ale můžeme říct, že přejezd těch 90 kilometrů nám zabral zhruba dvě hodiny.

Priština – a jsme v cíli

Hlavní město Kosova, které má něco kolem 200 000 obyvatel. Centrum města je v docházkové vzdálenosti od autobusového nádraží, což v těch 40 stupňových vedrech ocení snad každý. Velkým překvapením pro nás bylo platidlo – v Kosovu se totiž platí EUREM. Další zajímavostí je, že Kosované mají hodně v oblibě Američany (obzvlášť manželé Clintonovi) – Ráďa se patřičně vybavil tričkem s americkou vlajkou. Má to ale obrovské plus – téměř všude se domluvíte anglicky! Což se o Severní Makedonii rozhodně říct nedá. Hrozně se nám líbily i slogany několika cestovních kanceláří, jako třeba „DOVOLENÁ SNŮ? TO JE DUSSELDORF“

Co navštívit ? – Itinerář našeho výletu

V prvních chvílích jsme si připadali jak na jednom velkém socialistickém sídlišti. V Prištině opravdu moc památek a turistických míst nehledejte, centrum je velké tak akorát.. a zbude vám spousta času na restaurace a kavárničky a pokec s místními.

1. BILL CLINTON MONUMENT
Naší první zastávkou byl památník Billa Clintona, který se nachází vedle obrovského věžáku pokresleného Americkou vlajkou. A proč ho vlastně Kosované tak „uctívají“ ? Snažil se prosadit nezávislost Kosova jako suverénního státu a zasloužil se o bombardování srbské armády, která okupovala Kosovo (následně se odtud stáhla).

2. KATEDRÁLA BLAHOSLAVNÉ MATKY TEREZY

Další na programu byla katedrála v novorománském slohu z roku 2007 – jak jsme říkali, moc historie tady nehledejte.. Kosovo je jedno z „nejmladších“ hlavních měst.

3. NÁRODNÍ KNIHOVNA NEBO VĚZENÍ?

Po té následovala naše asi nejoblíbenější zastávka – ikona celé Prištiny – NÁRODNÍ KNIHOVNA. Definice brutalistické architektury, kdy si nejste jistí na co se to vlastně díváte.. výzkumné středisko? vězení? NE! Opravdu knihovna. Když jsme hledali, co v Kosovu navštívit, někdo to nazval nejošklivější budovou, co kdy viděl. I přes podivnost téhle stavby, můžeme říct.. že se nám líbila. Byla tak divná, až byla pěkná a opravdu jsme nic takového, co by bylo „národním pokladem“ nikde jinde na světě neviděli.

4. HOROROVÝ CHRÁM KRISTA SPASITELE

Pár metrů od knihovny se nachází bohužel nedokončený a opuštěný chrám. Působí opravdu děsivě – vysoká tráva, cihly, závory.. ale je zajímavé ho vidět. Tajně jsme doufali, že pořád ještě stojí- před naší návštěvou Kosova kolovaly zvěsti, že se bude bourat.

5. NEWBORN MONUMENT

Taková kosovská verze nápisu I AMSTERDAM, kterou najdete v samém centru. Každý rok má jiný design. Místo “ I KOSOVO“ tady můžete vidět nápis NEWBORN, který značí, že právě Kosovo je nejmladším státem světa.

6. MEŠITY

V Kosovu se nachází hned několik krásných mešit, které neodmyslitelně patří ke kultuře této země. Můžete navštívit například Jashar Pasha Mosque, Sultánovu mešitu nebo Xhamia e Llapit.

7. BAZAAR

V Kosovu jsou i „pouliční markety“ = Bazaary, kde seženete opravdu všechno. Zajímavé pro nakouknutí.

Dům — Super Creepy budova kousek od Bazaaru

Jak je to v Kosovu s cenami?

Kosovo je cenový ráj! Jedna z našich cest vedla i na snídani, která dost možná byla jednou z nejlevnějších v našem životě. Trefili jsme se teda asi až na třetí pokus, protože polovina jídelního lístku nebyla k dostání.. ale nakonec snídaně stála za to! Omeleta s balkánským sýrem, olivami a káva k tomu za 1,5 EURA? Ideální místo pro romantické snídaně ve dvou 😀 – Můžete své drahé polovičce dopřát i dvě omeletky. Upozornění – NESPRESSO to vážně nebylo 🙂

Opouštíme Kosovo – Cesta domů ? Bezpečnost nade vše

Po cestě zpátky jsme se na autobusovém nádraží celkem rychle zorientovali. Využili své bohaté (haha) znalosti azbuky a radši se 2x optali, jestli „SBLABLA“ opravdu znamená, že pojedeme do Skopje. Tentokrát opravdu přijel.. klimatizovaný autobus (POZOR! Mělo to i pásy!). Sedačka šla sklopit do kompletní polohy „v leže“.. ale spát se nedalo. Moje podvědomí totiž nonstop sledovalo řidiče ve zpětném zrcátku. Málokdo totiž dokáže levou rukou a levým okem řídit a pravou rukou a pravým okem počítat peníze. Po pár minutách jsme si oddechli, peníze byly dopočítány! Bohužel je nahradil mobil s hrou candy crush..No nějak se ten řidič během cesty zabavit musel. Zpáteční cestu jsme projeli rekordní rychlostí, několika pasažérům jsme zastavili doslova před barákem a najednou jsme se octli zpátky na autobusovém nádraží pod mostem.

Oba dva se shodneme, že tenhle výlet byl super zážitek a jeli bychom určitě ZNOVU! Dodnes nás totiž baví, jak všichni vytřeští oči, když jim sdělíme, kam jsme to vlastně jeli. Na Kosovo budeme rozhodně moc rádi vzpomínat!