Rok 2020? To bylo tedy něco, že? Jsem zastáncem toho názoru, že kdo nechce hledá důvody a kdo chce hledá způsoby. A já jsem zrovna ten typ člověka, co ty způsoby jak cestovat, bude hledat neúnavně dál a dál 😀 A tak „ne“ v názvu článku dávám záměrně do závorky, protože ono se cestovat dalo v průběhu téměř celého roku, ač mnoho lidí tvrdilo opak. Není tomu tak dávno, co jsme si říkali, že se nás to netýká. Dodnes si pamatuji, jak jsme si s kamarádkou vyměňovaly úšklebky, když jsme na letišti potkaly někoho s rouškou.. Čína je přece tak strašně daleko! Jó kdybychom jen tušily, co se ve světe začne dít. Nikdy bych netušila, že slovo rouška se stane součástí mého každodenního života, že se budu cítit provinile když zakašlu, a že budu schytávat nervózní pohledy po tom, co si k někomu přisednu v autobuse. Svět se stal zvláštním místem, ale i v této podivné době si to musíme umět udělat hezký.
Neříkám, že nám Covid nezmařil plány – to zmařil, a hodně. Měli jsme na plánu například Ukrajinu či Peru (pokud nás sledujete, tak jistě víte, že nic z toho nevyšlo). Vem to čert, my jsme si i tak každou naši loňskou cestu moc užili.. i přes všechny peripetie, které tomu předcházely. Cestování se opět stalo něčím dobrodružným a vzácným, vzhledem k neustále se měnícím opatřením, otevíráním a zavíráním jednotlivých zemí. Testování bylo jako ruská ruleta, protože nikdy nevíš jestli “to” máš a test bude pozitivní. A tak nám jistě z toho vyplňování nekonečných formulářů, bookování ubytování a jízdenek na poslední chvíli zešedivěl nějaký ten vlas. Ale za ten pocit, že člověk jede do neznáma, to prostě stálo! Byla to vlastně taková zkouška trpělivosti.
Cestovaní v roce 2020?
Prožitek z cestování se v roce 2020 vlastně tak nějak změnil. Většina oblíbených míst zela prázdnotou, ceny byly na svých minimech a hoteliéři/majitelé restaurací si zase hýčkali každého příchozího. Neříkám, že je něco z toho dobře nebo špatně. Rádi se touláme po památkách sami, mimo dav.. ale zároveň nám bylo líto všech poskytovatelů služeb, kteří touhle nekončící nejistotou trpí.
Musím tedy podotknout, že Covid a tahle otřesná mediální situace vyvolali v lidech hodně zla. Spousta nadšených cestovatelů schytala a vlastně ještě schytává urážky na styl „přivezeš sem Covid a všechny nás zabiješ“. A hádejte co, já jsem si covid z žádné zahraniční cesty nepřivezla..a přesto se mi nevyhnul obloukem. Paradoxně mě skolil tady u nás doma v Jablonci. Když to má přijít, tak to prostě přijde..
Teď už pojďme zpátky k cestování a rekapitulaci našich/mých cest v roce 2020. Snad vás článek trošku inspiruje a vyrazíte v roce 2021 za dobrodružstvím.
Na úvod se můžete podívat na naše video z celého roku 2020 🙂
Náš youtube kanál ZDE
Hola Madrid volá! Španělsko (leden 2020)
To byl “svět” (no dobře, už se něco kulo..) ještě tak nějak v pořádku. Covid řádil na tržnici v Číně a všichni jsme si mysleli, že se nás netýká. Zpětně přemýšlím, jak to cestování začátkem roku 2020 bylo úplně jiné než o pár měsíců později.
Do Madridu jsem vyrazila s kamarádkou a musím říct, že se mi hodně líbil. Vždycky dám přednost přírodě, než-li městu, ale Madrid měl takové to kouzlo, ostatně jako všechna španělská města. Vlastně vůbec nepůsobil jako nějaké velkoměsto, ale zároveň bylo kam jít.. a to se mi na něm právě líbilo. Ideální destinace pro takový aktivní eurovíkend.
Bratislava, Malta + Gozo (leden/únor 2020)
Kamarádce Barče jsem slíbila společný výlet.. no a ne jen tak ledajaký, její první výlet jenom s batohem! Věděly jsme, že chceme vyrazit někam v zimě.. ale aby tam až taková zima nebyla. No a pak na nás na azairu vybafla Malta, zpáteční letenky z Bratislavy kolem 500 Kč. PARÁDA, BEREM! A tak jsme si sbalily batůžky a vyrazily autobusem do Bratislavy. Barča tam nikdy nebyla, a tak jsme si Bratislavě udělaly celodenní památkové kolečko a byl čas odjet na letiště.
Ubytování na Maltě bylo ultra levné a ultra krásné! Ona vlastně celá Malta a Gozo tak nějak předčila moje očekávání. V únoru příjemných 20 stupňů, jediné co trošičku haprovalo byla městská hromadná doprava, ale což.. Máme nohy, dojdeme to pěšky. Během 3 dnů se nám podařilo v poklidu navštívit spoustu nádherných míst na ostrově Malta i Gozo (Comino nás nelákalo). Obzvlášť ostrov Gozo mi teda učaroval a moc ráda bych se někdy vrátila. Více se dozvíte v článku:
Splněný sen – Island (březen 2020)
Cesta, na kterou budu vždycky ráda vzpomínat. Dodnes nevěřím tomu, že se to po těch letech opravdu splnilo.. a ještě v tak divoké době, jako byl rok 2020. Island byl od nepaměti na seznamu TOP míst, které chci v životě navštívit.. a vlastně i “poslední” země evropského severu, kam jsem se zatím neměla tu čest podívat. Za ty roky jsem přečetla snad všechny knížky, průvodce a články o téhle fascinující zemi a teď jsem ji konečně mohla zažít na vlastní kůži.
Na Island jsme vyrazili v březnu s přáním vidět polární záři. To se nám vlastně nepodařilo, ale o důvod víc se na tohle překrásné místo vrátit! Island v zimě je teda velká paráda! Nejenže slovo “zima” dostává úplně jiný rozměr (a to jsem ze severu Čech). Ty zamrzlé vodopády, ledovcové laguny, ledové kry.. to je prostě pohádka, kterou by měl vidět každý. Během čtyř dnů jsme ujeli přibližně 1.200 km, pohladili si islandského koně, koupali se v mínus 10 stupních, spali v chatičce na černé pláži, viděli nespočet vodopádů, báli se, že umrzneme a zažili kopec srandy! Nemůžu se dočkat dne, kdy se sem vrátím 🙂 Doufejme, že to bude třeba i letos, kdo ví?
No a týden po našem příletu to přišlo, šup.. hranice se uzavřely a svět se na pár měsíců zamknul.
Pokud se i vy chystáte do téhle krásné země, určitě mrkněte na naše články:
Island v zimě – Štěstí přeje připraveným
Island v zimě – Cestopis + itinerář na 4 dny
Mini výlet na Bastei, Německo (červenec 2020)
Poprvé po několika měsících za hranice ČR! To vám byl ale pocit.. Na Bastei jsme se chystali už nějakou dobu, ale nikdy vlastně nenastal ten pravý čas. Otevření hranic s Německem byl jasný signál vydat se na cestu. Vzali jsme to cestou přes Hřensko, které praskalo ve švech.
Bastei je jedno z nejnavštěvovanějších míst Saského Švýcarska a vlastně ani není divu. Moc se nám tam líbilo. Auto jsme nechali kousek od městečka Rathen a poté se vypravili na vydatnou pěší túru až k mostu.
Vysoké Tatry, Slovensko (červenec 2020)
Jednoho krásného dne přišel Ráďa se spontánní myšlenkou “Pojeďme příští týden do Tater!” No a proč ne?! Jsem holka z hor a nikdy jsem pořádně na horách nebyla, přišel čas to konečně napravit. Byl začátek července a na instagramu kolovaly fotečky “insta modelek,” jak zdolávají vrcholky v podprsenkách a kraťasech, tak jsem se naladila na krásné počasí .. Haha, když jsme dorazili nočním vlakem z Prahy do Popradu, bylo krásných 10 stupňů.
Můžu vám říct, že jsem byla jak opařená úžasem. Stále cestujeme stovky i tisíce kilometrů za hranice ČR a přitom je “za humny” tak krásně. První den jsme vyrazili pěšky ze Starého Smokovce na Chatu u Zeleného Plesa. Asi takhle: potkali jsme lišku, viděli nádherné vodopády, lezli přes šutry, myslela jsem, že asi umřu.. ale byla to krása! Otestovala jsem fyzičku a s tím těžkým batohem, to teda nebyla žádná sláva – na další túru musím trénovat. Odměnili jsme se spaním ve spacáku v “ložnici” pro 36 osob, kde neustále někdo chrápal. Dobrodrůžo se vším všudy. Druhý den jsme to vzali pěšky ze Zeleného Plesa do Tatranské Lomnice, odkud jsme přejeli ke Štrbskému plesu. Tam mě naprosto uchvátil vodopád Skok, kam jsme se vydali před setměním. No a poslední den jsme to završili túrou k Popradskému plesu, nasedli vlak a ráno se ocitli zpátky v realitě.
Objevujeme Kypr (srpen 2020)
Kapitola Kypr, to vám bylo něco.. ono to vlastně vůbec nemělo být v srpnu a ani to neměl být Kypr. V únoru jsem Ráďovi k Valentýnu radostně kupovala letenky na naši vytouženou Ukrajinu, kam jsme měli letět v dubnu. Člověk míní, covid mění.. a Ukrajina se 2x zrušila. Co tedy s kreditem u Ryanair? Chtěli jsme někam, kde jsme ještě nebyli. Kypr jsem měla zafixovaný jako takovou válecí dovolenkovou destinaci (nic pro mě). Udělala jsem tedy krátký výzkum a uznala, že se šeredně pletu – Kypr toho má tolik, co nabídnout ! 🙂 A tak jsme letenky přehodili.. v tu dobu nebyl třeba test ani karanténa – jasná volba! No a jak tomu tak bývá, den po zakoupení letenek – BUM! Pro přijíždějící Čechy povinnost testu. Aneb pro nás první setkání s zlodějským systémem covid testů – 1.800 Kč vyletělo lusknutím prstu do povětří.
Ony ty testy jsou taková ruská ruleta.. chytaly mě paranoidní myšlenky – “Co když jsem nemocná a nevím o tom?” Tudíž jsme se vším včetně ubytka, které bylo podle plánu každý den jinde, čekali na výsledek.
Po obdržení výsledku s verdiktem “NEGATIVNÍ” jsme před odletem bookovali ubytka a vyplňovali formuláře až do dvou do rána. Z těch obstrukcí jsem byla otrávená, ale zpětně nelituji. Kypr je úžasná destinace, kterou během jednoho týdne krásně projedete. Užili jsme si každou minutu našeho výletu a Kypr doporučujeme všem 🙂
Kypr – Jaké je cestování v době koronaviru?
Kyperské vnitrozemí: 8 míst, která stojí za návštěvu
Z Vídně do Lisabonu a jeho okolí (srpen 2020)
Lisabon byl pro mě taková platonická láska již několik let. Věděla jsem, že se tam jednou podívám, ale neměla jsem páru, kdy ten den nastane. Jaký paradox, že jsem si splnila další z mých cesto-snů v roce zpestřeném celosvětovou pandemií.
Letenky jsem kupovala někdy v květnu, s prvním zábleskem rozvolňování ve světě. Stály necelých 500 Kč za zpáteční let z Vídně, což mi přišlo jako neodolatelná částka. Řekla jsem si, že RISK může být i ZISK. Kdo si pořídil letenky ve stejné akci jistě už tuší, co následovalo. Letiště Vídeň uvedlo zákaz přistání letů z Portugalska na několik týdnů.. Viděla jsem to bledě. Lety nám neustále přehazovali, že už jsem se vlastně ztrácela v tom, na jak dlouho a kdy že to máme letět. Dávala jsem tomu šanci tak 20 %.. a víte co? Ono to vyšlo 🙂
Z Prahy jsme vyrazili naším oblíbeným Regio Jet vlakem do Vídně se značným předstihem. Chtěli jsme se projít po našich oblíbených místech.. no a pak jsme zamířili k letišti.
Lisabon a Portugalsko byla láska na první pohled. Město s osobitou atmosférou, poseté mozaikami, krásnými vyhlídkami a milými lidmi. Toulali jsme se malebnými uličkami, svezli se ikonickou tramvají, obdivovali mozaiky, navštívili roztomilé kavárny, ochutnali tradiční portugalský dezert a v neposlední řadě si dali italskou pizzu v portugalské restauraci (:-D). Tady bych si dokázala představit nějaký čas žít. Strašně se mi líbilo, že je to vlastně kousek do přírody, a tak jsme například dvakrát vyrazili na Cabo da Roca, pláž Ursa či za “kulturou” k paláci Pena v Sintře a koupačkou do města Cascais.
Lisabon, Portugalsko: 4 Tipy na celodenní výlet
Buongiorno Itoško! – Roadtrip Kampánie (září 2020)
V září jsem s mamčou vyrazila na naši každoroční dámskou jízdu. No a to by v tom byl čert, aby šlo něco v tomto roce podle plánu. Původně to totiž vůbec neměla být Itálie, nýbrž road trip po mojí milované Gruzii a Arménii. Covid tomu tak opět nechtěl a Gruzie zůstala pro Čechy zavřená, no a naše letenky byly zrušeny. Na jednu stranu musím pochválit Wizz Air, který peníze za zrušené letenky vrátil cca za měsíc od žádosti o refundaci. Další na plánu bylo Skotsko, už jsme skoro kupovaly letenky a ejhle, Skotsko se uzavírá – tudy cesta nepovede.
V září jsem s mamčou vyrazila na naši každoroční dámskou jízdu. No a to by v tom byl čert, aby šlo něco v tomto roce podle plánu. Původně to totiž vůbec neměla být Itálie, nýbrž road trip po mojí milované Gruzii a Arménii. Covid tomu tak opět nechtěl a Gruzie zůstala pro Čechy zavřená, no a naše letenky byly zrušeny. Na jednu stranu musím pochválit Wizz Air, který peníze za zrušené letenky vrátil cca za měsíc od žádosti o refundaci. Další na plánu bylo Skotsko, už jsme skoro kupovaly letenky a ejhle, Skotsko se uzavírá – tudy cesta nepovede.
V září jsem s mamčou vyrazila na naši každoroční dámskou jízdu. No a to by v tom byl čert, aby šlo něco v tomto roce podle plánu. Původně to totiž vůbec neměla být Itálie, nýbrž road trip po mojí milované Gruzii a Arménii. Covid tomu tak opět nechtěl a Gruzie zůstala pro Čechy zavřená, no a naše letenky byly zrušeny. Na jednu stranu musím pochválit Wizz Air, který peníze za zrušené letenky vrátil cca za měsíc od žádosti o refundaci. Další na plánu bylo Skotsko, už jsme skoro kupovaly letenky a ejhle, Skotsko se uzavírá – tudy cesta nepovede.
Hurá na jablka! Dánsko (říjen/listopad 2020)
Jeden z mých oblíbených zážitků roku 2020. Jedním z našich cílů v loňském roce bylo vyrazit někam za prací. Moc jsme si chtěli vyzkoušet i něco manuálního a naučit se novým věcem. No a pak nám padlo do oka Dánsko a ostrůvek Fejo. Není to obyčejný ostrůvek, má totiž jedno z nejideálnějších klimat pro pěstování jablek. Naše cesta se, jak už bylo vloni zvykem, neobešla bez zákazů cestování, dopisování s úřady, covid testu.. ale odjeli jsme a prožili 5 skvělých týdnů! Paradoxně situace vůbec nebyla tak hrozná, jak ji prezentoval internet.
Po krátkém výslechu na hranicích s Dánskem jsme dorazili do Kodaně. Radek tam nikdy nebyl, a tak jsme si udělali takovou jednodenní zastávku s přespáním. Ráno jsme se vydali na cestu! Můj kufr veterán se po 10 metrech rozhodl stávkovat a přišla jsem tak o kolečko. Cestou na Fejo jsme vystřídali 3 vlaky, 2 autobusy a trajekt. Jelikož se jedná o Dánsko, tak si jistě dovedete představit, že cesta z bodu A do 175 km vzdáleného bodu B stála zhruba stejně, jako cesta z ČR do Kodaně.
Fejo byl pro nás takový dokonalý útěk od covidové reality. Ráj na zemi, kde se nekrade, lidé jsou milí, pomáhají si a mávají na vás. Pracovali jsme manuálně od rána do večera, naučili se spoustu nových věcí a zároveň padali únavou, ale bylo to hrozně fajn. Vydali jsme se na pár výletů, otužovali se a poznali moc milé lidi! Zážitek k nezaplacení.
Čas poznávat domovinu!
Moje neposedná duše vnímala uzavření hranic jako totální tragédii. Nemohla jsem se smířit s pocitem, že prostě “nemůžu nikam” ani kdybych se na svoji paličatou hlavu stavěla. No a tak přišel čas poznávat taky zase tu naši domovinu.
Pokud bych měla vypíchnout nějaký z letošních tuzemských výletů, tak by to určitě byly tyto:
- Český Hobitín
- Kuks a přehrada Les království
- Prachovské skály (po sté a klidně znovu)
- Sloup v Čechách a Modlivý důl
- Viadukt v Kryštofově údolí
- Zvířetice
- Kopicův Statek
- Mumlavské vodopády
Chtěli bychom vám trošku opožděně popřát do roku 2021 hlavně pevné ZDRAVÍ (to je totiž nejdůležitější), spousty krásných chvil s vašimi blízkými a v neposlední řadě mnoho vydařených cest a zážitků!
Jsme moc rádi, že nás sledujete! 🙂
Last Updated on 10 ledna, 2022 by Míša
